Platební povinnost do veřejného rozpočtu, kterou stát stanoví zákonem k získání příjmů pro úhradu celospolečenských potřeb (neúčelovost), aniž přitom poskytuje zdaňovaným subjektům ekvivalentní protiplnění (neekvivalentnost).
Platební povinnost do veřejného rozpočtu, kterou stát stanoví zákonem k získání příjmů pro úhradu celospolečenských potřeb (neúčelovost), aniž přitom poskytuje zdaňovaným subjektům ekvivalentní protiplnění (neekvivalentnost).
Daň, při jejímž uložení se předpokládá, že ji poplatník přenese na jiný subjekt, např. daň z přidané hodnoty, spotřební daně.
Daň, při jejímž uložení se nepředpokládá, že ji poplatník přenese na jiný subjekt, nýbrž že daň působí přímo na něj, např. daň z příjmů, daň z nemovitostí.
Termín daňová optimalizace se používá na využití legálních prostředků pro snížení daní. Zahrnuje kroky od využití daňových slev, tvorbu rezerv a opravných položek až po zakládání "offshore" společností.
Odečítání daňové ztráty od základu daně:
Jeden z příkladů jak ovlivnit výši daně přes daňový základ je daňová ztráta. § 34 odstavec 1 Zákona o dani z příjmů uvádí: "Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje." Ztrátu vzniklou v roce 2003 je možné odečíst ještě v 7 zdaňovacích obdobích, naposledy tedz v přiznání za rok 2010.
Vzhledem k tomu, že zákon nestanovuje způsob odpočtu v jednotlivých zdaňovacích obdobích, lze postupovat tak, aby daňová povinnost byla v jednotlivých letech co nejnižší. To znamená uplatnit vždy jen ou část ztráty, aby bylo možné odečíst všechny nezdanitelné částky a slevy (§ 15 a § 35), které nelze přesunout do dalšího období
Daňový základ je částka, která se násobí daňovou sazbou za účelem zjištění daňové povinnosti.
Je většinou pro projekty neziskového formátu, jedná se prakticky o sbírky, ať už sociálního, politického, charitativního či jiného charakteru.
Místo (většinou sdílené úložiště na internetu), kam se nahrávají všechny dokumenty k due diligence.
Dne 1. listopadu 2009 vstoupila v platnost novela zákona o správě daní a poplatků, která "Den platby" nově upravuje. Od listopadu 2009 bude den, kdy je platba připsána na účet finančního úřadu. Pro řádné zaplacení daní je tedy třeba počítat i s časem, který peněžní ústavy potřebují na převod. U platby v hotovosti na pokladně finančního úřadu se nic nemění a dnem platby zůstává den převzetí hotovosti.
Vkladový účet, na kterém je evidován vklad dočasně svěřený klientem bance.
Vklad v peněžních ústavech. Může se jednat například o termínovaný vklad, úsporový účet, vkladový účet, vkladní knížku, apod. Tyto produkty se vyznačují poměrně nízkou rizikovostí. Vkladatel získá za zapůjčení svých prostředků bance zhodnocení formou úroků.
Znehodnocení (oslabení) měnového kurzu jedné měny vůči ostatním. Děje se tak z tržních příčin, bez zásahu státních orgánů.
Deriváty je společný název pro pevné termínové kontrakty a opční termínové kontrakty. Tržní hodnota takového pevného nebo opčního derivátního kontraktu je odvozena tržní hodnoty podkladového (podléhajícího) aktiva (nástroje). Aktivem může být např. fyzická komodita, cenný papír včetně státního dluhopisu a akciového indexu nebo měna.
Devalvace znamená oslabení domácí měny vůči zahraničním měnám. Jde ale o oslabení v rámci fixních (úředně stanovených) kurzů. Tím se liší od depreciace, kde se jedná o tržně stanovené kurzy.
Dezinflace znamená zpomalení inflace. Nejde o celkové snižování cen, kterým je deflace, ale o pokles tempa růstu cen.
Za jakou valuaci konvertibilní dluh konvertuje – což je většinou diskont (sleva z kvalifikované valuace, typicky 20%) a cap, který určuje maximální valuaci, za kterou konvertuje.
Určitá rizika je možné snížit diverzifikací. Investoři se mohou rozhodnout umístit své prostředky místo do jednoho podniku do velkého množství podniků. Mohou také v případě malého objemu prostředků investovat do investičního fondu nebo do podílového fondu, který sám má značně diverzifikované portfolio. Banka je další takovou institucí, která zajišťuje diverzifikaci. Finanční systém umožňuje diverzifikaci portfolia mnoha způsoby. Nelze však diverzifikovat všechny druhy rizik. Zisky podniků závisí na schopnosti managementu a celkovém ekonomickém a právním stavu hospodářství. Obecná úroveň ekonomické aktivity se mění podle hospodářského cyklu. Zisky firem jsou v určitém rozsahu na sobě závislé a diverzifikací nelze toto riziko snížit. Rozšířením investování na zahraniční finanční trhy lze toto riziko do určité míry omezit. I zde jsou však patrné závislosti mezi hospodářskými cykly jednotlivých zemí. Země s omezenými počty výrobních sektorů mohou být silně ovlivněny zhroucením trhu s určitou komoditou. V extrémním případě by zhroucení důležitého finančního článku mohlo způsobit zhroucení finančního systému země (tzv. systémové riziko), což by mohlo mít vážné dopady na ekonomickou aktivitu a mezinárodní obchod.
Dividenda je důchod akcionáře, který mu plyne na základě vlastnictví akcie. Jde o podíl na rozděleném zisku akciové společnosti. Výši dividend schvaluje valná hromada při rozhodování o rozdělení zisku.
Dluhopisy jsou zastupitelné cenné papíry, s nimiž je psojeno právo držitele na splacení dlužné částky a povinnost emitenta (vydavatele dluhopisu) dluh splatit k určenému datu a v nominální výši.
Dohadné účty aktivní:
Na dohadné účty aktivní vstupují pohledávky za poskytnuté výkony, u kterých není známá přesná výše částky, chybí doklad.
Obvyklé případy situací pro dohadné účty aktivní:
Dohadné účty pasivní
Na dohadné účty pasivní vstupují závazky za přijaté výkony, u kterých není známá přesná výše částky nebo také prozatím chybí doklad.
Obvyklé případy situací pro dohadné účty pasivní:
Dospělost je vývojová fáze, kdy startup již dosáhl své vyspělosti. Má dominantní postavení na trhu a dochází zde stále k růstu i když ne v takové míře jako v přecházejících stádiích. Zde se musí majitelé dohodnout, zda chtějí dále expandovat, či prodat svůj podíl a uskutečnit takzvaný exit.