Zaručeně nejozdobnější nositelná technologie, která se v Česku připravuje. Projekt Saphirio dokazuje, že šperky můžou být cenné nejen díky drahým materiálům nebo designu. Ale i ve chvíli, kdy jsou (zatím) z plastu. Dokážou totiž třeba „típnout“ hovor poklepáním na náhrdelník nebo tak odeslat SMS a rozlišovat podle vibrování, kdo volá.
O projektu i o tom, jak s podobnou záležitostí uspět v Česku i ve světě, jsme si povídali se zakladateli projektu: Marcelou Šimkovou a Michalem Zachariášem.
A samotný projekt jako ozdoba? „Je v něm obrovská výhoda modularity – můžete vzít jádro a dát ho do jiného šperku. Která žena by každý den po zbytek života nosila jeden jediný šperk?“ Ptá se Michal Zachariáš.
Svět nositelných technologií a jeho podobu v tuzemsku už jsme na těch internetech nakousli; to, jak se s podobným záměrem probojovat až k ziskům, ale řečeno nebylo. Náročnost takového úkolu řeší právě řeší Saphirio.
Má první funkční prototyp svého chytrého šperku, jenže další kroky musí pečlivě naplánovat. Do pár týdnů se chce dostat na Kickstarter, do konce roku mít investora a dobýt svět. Jak na to?
Jsme fakt ajťáci
Podsunout trhu záležitost jako technologické šperky není levné – musíte představit už hotový produkt, se kterým obcházíte akce. Na kolik vlastně takový prototyp vyjde?
MZ: Prototyp nás vyjde opravdu draho, asi na pět nebo šest tisíc. Se sérií alespoň deseti tisíc kusů bychom se ale dostali zhruba do deseti dolarů. Když si necháte přivézt kamion těch elektronických destiček, jedna stojí dolar. Když si necháte udělat tři, jedna vyjde na tři tisíce korun.
V jaké fázi s uváděním šperku na trh tedy jste?
MŠ: Máme vyrobený prototyp, se kterým obcházíme konference a různé akce a máme ve výrobě další. Především ale sháníme designéry. Potřebujeme se spojit s fashion světem, abychom projekt posunuli dále. Protože jsm fakt ajťáci. Víme, co se nám líbí a co se nám nelíbí, ale pro trh potřebujeme designéry.
MZ: Musí vypadat dobře, jinak si to nikdo nebude kupovat. Tohhle (ukazuje na funkční jádro šperku) jsou v Číně schopni zkopírovat během měsíce. Ty designy ne. Nejsou schopni vyrobit šperk tak kvalitně jako tady v Česku nebo někde na západ od nás. Tím musíme být unikátní. Chceme sehnat designéry, známé i neznámé.
I kvalitní design ale vyžaduje dost peněz…
MZ: Je to tak, zatím je ale zkrátka nemáme. Jsme startup, takže nabízíme malé peníze, ale hlavně možnost mít podíl na zisku z prodeje konkrétních šperků. Přitom ty budou nést konkrétní jméno designérů. Ultimántní cíl je spojit se s někým větším, šperkařským. Ve stylu „powered by Saphirio“.
MŠ: Je určitě v plánu i výroba z drahých kovů, ale abychom prodali drahou věc, musí za ní být jméno. Buď bude známé Saphirio, případně to musí být známý partner typu Swarovski, známý designér. Když to teď vyrobíme ze zlata, nikdo to nekoupí. Nějaké Saphirio někde z východní Evropy nikoho nezajímá. A samozřejmě zatím všechno platíme sami, takže na to vlastně ani nemáme peníze.
To asi ale není všechno, co teď řešíte…
MŠ: Teď zažíváme skutečný boj. Musíme dokázat, že to lidi skutečně chtějí. Musí nám to třeba lajknout na Facebooku alespoň tisíc lidí, musí se o nás psát alespoň v Česku. Když investor uvidí, že ano, mají to dotáhnuté technologicky, píše se o nich, lidé to chtějí, dáme do toho peníze. Ještě se nás často ptají na patent, takže jsme teď podali žádost o americký patent. Hodně především amerických investorů na to hodně tlačí.
Zmínili jste, že se připravujete na Kickstarter – co přesně to pro Vás momentálně znamená?
MZ: Tvoříme všechny materiály, video, texty, připravili jsme novou webovou stránku… Musíme se snažit podpořit kickstarterovou kampaň i mimo – pokud bude jen tam, zapadne. Možná vyděláme tisíc dolarů a to ještě budeme rádi. Potřebujeme předtím nastartovat okolo nás „buzz“, musíme zajistit, aby o nás věděli lidé z módního odvětví.
Na Kickstarter stačí, aby tento „buzz“ pocházel z Česka?
MŠ: Určitě. Nikdo nebude zkoumat, odkud pocházejí fanoušci na Facebooku. Uvidí, že se to těm lidem prostě líbí. Musíme někde začít.
MZ: Marketing se snažíme nezanedbávat. Spolupracuje s námi na něm Stanislav Gálík, ve fashion světě známé jméno. To není člověk, kterého jsme si zaplatili. On do toho vrazil stejné peníze jako my a zkrátka tomu věří.
Chcete získat investora do půl roku, kolik byste od něj potřebovali?
MŠ: Ono jde hlavně o to, abychom měli nějaké jméno. Teď v České republice máme ještě problém vyrábět technologii do šperků, protože lidé o nás nic nevědí, jsme maličký startup zašitý někde v Brně. Tím se nám výrazně prodlužuje doba, ve které bychom už mohli mít dalších deset kusů šperku. Ale oni v nás nevidí nic zajímavého, protože třeba Škodovka si u nich vyrábí nárazníky v tisícovkách kusů…
MZ: V prvním kole jsme reálně na potřebě investice ve výši tak půl milionu dolarů. Protože cokoliv pod jednotky milionů korun je pěkné, ale nedokončíme naše cíle. Naskladnit se, marketing, řada dalších věcí… Půl milionu dolarů ani není finále.
MŠ: nechceme totiž zůstat ani na českém trhu. Zajímá nás americký trh, případně západní.
Naznačili jste, že český trh Vám nestačí kvůli tomu, jak se tu přistupuje k technologiím?
MZ: Na západě se uvažuje ve smyslu, že Češi jsou ve druhé kategorii ve smyslu přijímání technologií. Tak černě to nevidíme. Ale působí to na nás, že v Americe či Japonsku jsou na jiné úrovni, ale to je dané i tím, že ten trh tam je daleko větší.
MŠ: Uvedu naše zkušenosti – šperk funguje na bluetooth low energy. To je nová verze bluetooth, která mimo jiné žere méně baterky. A tuto verzi mají jen některé chytré telefony. Když jsem se ptala kamarádů, jestli se jim šperk líbí a chtěli by ho, tak všichni povídali, že ano. Tak jsem se ptala, co mají za telefon. A oni na mě vytasili staré Ericksony a Nokie… Ale to přijde.
MZ: To je podle mě otázka půl roku. Západní trh je obecně ochotnější platit víc. My šperk nemáme extrémně drahý. Jádro stojí 50 dolarů, šperky kdekoliv od 20 do 200 dolarů. A už to je často problém. Pokud je tady řekněme pět procent lidí, kteří by byli ochotni to zaplatit, je to úplně jiný trh, než kdybychom počítali s pěti procenty lidí z celých Spojených států.