O problémech zemí BRIC jsme se nesčetněkrát zmiňovali, stejně tak o problémech s dluhem v Číně. V tuto chvíli můžeme být svědky odlivu zahraničního kapitálu z těchto a jiných emerging markets zemí a znehodnocování jejich měn. V této souvislosti jistě přicházejí vzpomínky na asijskou krizi 1997-98. Ta byla podobná v tom, že v 90.letech se rovněž hovořilo o „Asijském ekonomickém zázraku“ a Thajsko, Indonésie, Jižní Korea, Malajsie a Singapur zažívali periodu růstu produktu v intervalu 8-12% ročně a rostoucí ceny aktiv plus vyšší úroky než ve vyspělých zemích lákaly nadmíru „horkého kapirálu“.
Postupem času jak se ekonomika v polovině 90. let dostávala z recese, tehdejší guvernér Fedu Alan Greenspan začal zvyšovat úrokové sazby v boji s rychleji rostoucími inflačními tlaky. Najednou se stávaly asijské sazby relativně méně zajímavé a kombinace odlivu kapitálu, znehodnocení japonského jenu a čínské měny (Čína se stala více kompetitivní v exportech než výše uvedené jiné asijské země), přemrštěné ceny nemovitostí, které začaly kolabovat a dlužníci tak přicházet o hodnotu majetku nutnou ke krytí hypotéky se začali stávat nesolventními, apod. spustily nekontrolovatelnou spirálu devalvace asijských měn, poklesů akciových trhů, bankrotů firem a ekonomik v regionu a šíření této „asijské chřipky“ dále do světa.
V souvislosti s plánovaným omezováním QE (tapering) a potenciálním zvyšováním úrokových sazeb, nynějším oslabováním měn emerging ekonomik může tento stav do jisté míry připomínat ten z konce 90. let. Navíc pak, když se podíváme na poslední vývoj cen trhu nemovitostí v Číně, kde index posílil v červnu 6,8% meziročně, vůbec nejvíce od poloviny 2011, pak ona pomyslná bublina může být již velmi blízko prasknutí.
Co může být jistou potěšující okolností?
Co je naopak nepotěšující?
Je tedy nutné danou situaci pozorně sledovat, zvláště bych řekl u zemí jako Indie a Brazílie. Pro investory, pak platí být správně diverzifikován do pokuď možno co nejvíce nekorelovaných aktiv.
Koncem týdne byla na trhu zajímavá zpráva, že brazilská centrální banka z důvodu výrazného oslabování realu, hodlá intervenovat v rozsahu 60 mld.USD a to postupně až do konce tohoto roku pomocí měnových swapů a půjček. Během posledních 3 měsíců znehodnotila brazilská měna o cca 15%, tj. nejvíce z 24 měn emerging ekonomik sledovaných agenturou Bloomberg. U Brazílie jde o odliv kapitálu nejen z důvodu výše uvedených, ale také kvůli diskutabilní fiskální politice, kde daňové škrty a zvýšené vládní výdaje od počátku roku snižují důvěru investorů. Pokles hodnoty realu nepřispívá rovněž k inflačnímu vývoji a růst cenové hladiny se pohybuje u vrchní hranice cílovaného pásma. V červenci činila roční míra inflace v Brazílii 6,27%.