Nebaví vás zdlouhavé a neefektivní networkingové akce?

Vyzkoušejte „minutové rande“ s potenciálními obchodními partnery skrze nový projekt Minutový networking.

Před nedávnem jsme měli na vlastní kůži možnost otestovat první akci tohoto druhu také v Praze, a rozhodně jsme nelitovali. Za celým projektem stojí Petr Krejčí, člověk, o kterém jsme již jednou psali v souvislosti se startupem Spoteee. Tentokrát však máme pocit, že trefil do černého, protože sám Petr má talent k propojování lidí jako svůj šestý smysl. Nejprve jsme o něm příliš mnoho nevěděli, ale krátce po tom, co jsme se poznali osobně, tak se k nám neustále dostával napříč celou startupovou scénou jako bumerang a poznali jsme díky jeho proaktivitě řadu zajímavých partnerů.

A teď k Minutovému networkingu.

Nejprve jsem nevěděl přesně, co od akce tohoto typu mohu očekávat, ale zhruba dva dny před akcí mi přisly na e-mail krátké prezentace lidí, kteří potvrdili svoji účast a tam jsem zpozorněl. Abych pravdu řekl, trochu jsem se až zastyděl, že jsem do karty o svém profilu napsal pod tlakem času jen asi tři věty. Vypadal jsem tak ve srovnání s ostatními, jako bych nic nedělal a nic mě nezajímalo. Každopádně pročtění profilů zůčastěných jsem čas věnoval a už ten večer jsem si označil ty, které stoprocentě musím poznat a o nichž musím zjistit více.

Druhý den v podvečer jsem vyrazil na Žižkov do takové konceptuální kavárny, do které když jsem vešel z šedivé žižkovské ulice tak, jakobych prošel „hvězdnou bránou“. Byl to rozsáhlý prostor, plný moderních mladých lidí, kteří seděli u svých pc a usrkávali kávu, chvíli před propuknutím celé akce.

Na úvod o sobě každý v krátkosti řekl pár vět a pak to začalo. Já jsem naštěstí chytl místo „směrem ke označené zdi“, což dle nastaveného systému znamenalo, že mohu setrvat v pohodlí svého stolku, pokračovat v pití kávy a ostatní (tedy ti, co nesedí zrovna zády ke zdi) si ke mně budou v šestiminutových intervalech přisedat.

Na stolku jsem ještě zaznamenal předtištěné profily zúčastněných, a tak jsem se o ně mohl opírat v komunikaci právě v momentě, kdy si ke mně daný člověk přisedl. Dole pod fotografií a popisem byl ještě dostatek prostoru na poznámky, kterých jsem následně s bohatě využil.

Pak už to začalo létat… A jak jsem již naznačil v úvodu, jeden zajímavý člověk střídal druhého. V některých chvílích jsem měl spíše potřebu porušit pravidla a několik lidí si tam nechat výrazně déle. Tak jsme to alespoň vyřešili tím, že jsme si v závěru šesté minuty jestě stačili dohodnout osobní schůzky, a to mnohdy ještě na ten samý týden.

Dnes už mohu potvrdit, že s některými kontakty, co jsem si z akce odnesl, teď s odstupem zhruba dvou týdnů opravdu realizujeme spolupráci. Nejsem nikterak výjimečně společenský člověk a networkingovým akcím se standardně vyhýbám jelikož mi přijdou tak nějak strojené, ale v tomto případě jde o úplně jiný přístup, který mě skutečně bavil a mohu potvrdit, že jeho nejvyšší přidanou hodnotou je právě to, že jste sice s určitým množstvím lidí pod jednou střechou, na druhou stranu však jde o čistě face to face akci a Vy tak máte prostor na to, aby jste poznali skutečně každého. Těch 6 minut mi přijde optimálně nastaveno, protože člověk přijde na to, že to nejdůležitější se vejde právě tam.

Autor: Filip Major, partner projektu Busyman

Autor: 
Filip Major