To, že startup i founder získají investici od angela, rozvíjí se, osloví nové zákazníky a třeba také exitují - to je většinou až ta příjemná "třešnička na dortu". Ale často foundeři zapomínají na základní právní aspekty a ochranu, která je také nezbytná. Nikdy nevíte a je dobré být "připraven".

Zeptali jsme se jednoho z našich partnerů, Daniela Macka z advokátní kanceláře MACEK.LEGAL, na pár otázek z pohledu práva na startupové scéně. 

Přečtěte si níže a pokud nenajdete odpověď na váš dotaz - obraťte se na nás. Rádi informaci doplníme.

macek.legal-busyman.png

Jste v situaci, kdy máte v hlavě tu správnou myšlenku, chcete požádat o investici, chcete začít podnikat - co by měl startup udělat jako první?

Zakladatel startupu by si jako první měl zvážit, jakým způsobem pro něj bude nejvhodnější podnikat. Měl by se tedy rozhodnout, jestli bude podnikat jako OSVČ nebo založí společnost a případně jakého typu, jestli bude podnikat sám nebo s někým dalším, a jaký základní kapitál/investici potřebuje pro start svého businessu. Hodně startupů by si přálo podnikat samo, aby jejich podnikání nemohl nikdo jiný ovlivňovat. Často ale k rozjetí podnikání potřebují investici – pokud si však s investorem správně nastaví smlouvy tak, aby byla spolupráce výhodná pro obě strany, není se čeho bát.

Z mé zkušenosti také platí, že čím méně je spoluvlastníků společnosti, tím je i jednodušší později najít investora a domluvit se s ním na spolupráci.

Zakládá vlastně startup společnost jako takovou?

Startup nutně nemusí znamenat společnost, je také možné podnikat jako OSVČ.

Osoba, která začíná podnikat „od nuly“, zpravidla volí formu podnikání jako OSVČ. Důvodem je, že proces získání oprávnění k podnikání je velmi jednoduchý, rychlý, méně nákladný ve srovnání se se založením společnosti a navíc daňové nastavení (v závislosti na typu podnikání) je velmi snadné. Obecně je podnikat jako OSVČ administrativně jednodušší, zejména pokud podnikatelé uplatňují výdajové paušály.

Jako hlavní nevýhodu podnikání jako OSVČ vidím, že OSVČ za případnou způsobenou škodu ručí celým svým majetkem.

U společnosti je na začátku o něco větší finanční investice do založení společnosti a s tím souvisejících záležitostí, ale přináší podnikatelům benefit v podobě přenesení rizika na společnost.

Společníci ručí pouze do výše svého nesplaceného vkladu do základního kapitálu – to znamená, že pokud je základní kapitál zcela splacen, nebude možné úhradu škody požadovat po společníkovi. Nejenom z tohoto důvodu startupům většinou doporučujeme, aby podnikaly prostřednictvím společnosti, většinou se jedná o společnost s ručením omezeným.

Pokud navíc do podnikání vstupují investoři, tak je nezbytné založit společnost. Dalším aspektem, který je třeba zvážit, je počet společníků, kteří spolu plánují podnikat. Pokud je jich více, společenská smlouva jim umožní lépe koordinovat vztahy ve společnosti.

A co založení společnosti, je to složité?

Založení společnosti je v dnešní době velmi jednoduché. Jednoduchou společnost klientům zakládáme již od 6.000,- Kč bez DPH, k tomu je potřeba připočíst také odměnu notáře a správní poplatek u živnostenského a obchodního rejstříku ve výši cca 10.000,- Kč. Pokud nám klient poskytne potřebnou součinnost, jsme schopni zajistit zápis společnosti do obchodního rejstříku za 3–5 pracovních dnů.

Při výběru způsobu podnikání je důležité také zvážit, o jaký typ startupu se jedná, s kým bude převážně spolupracovat, a také kdo bude tvořit jeho klientelu/zákazníky. Jednání se společností místo s OSVČ obecně vyvolává v zákaznících i obchodních partnerech pocit serióznosti a stability.

Co jsou ty nezbytné právní náležitosti, základní právní stavební kameny, které by měl každý startup mít?

Po rozhodnutí startupu o tom, jakou formou bude podnikat, je důležité se zaměřit na bezproblémové fungování startupu. Základem je nastavení fungujících smluvních vztahů a to jak s dodavateli, se zaměstnanci nebo případnými externími spolupracovníky, tak s investory.

Velmi důležité je také neopominout ochranu brandu, a to zejména registraci ochranné známky a zakoupení potřebných doménových jmen nejen například s koncovou .cz, ale také některých mezinárodních, zejména pokud startup časem plánuje expanzi do zahraničí.

Z naší zkušenosti existuje hodně spekulantů, kteří sledují, jaké nové projekty vznikají a když se jim začíná dařit, zakoupí doménová jména nebo si registrují ochrannou známku a poté ji startupu nabídnou ke koupi většinou za nemalé peníze. Proto vždycky naším klientům – startupům doporučujeme, aby si tyto záležitosti pohlídali hned na začátku.

Vaše advokátní kancelář se přímo zaměřuje na startupy, právo pro startupy. S čím za vámi nejčastěji vlastníci nápadu chodí?

Startupy se k nám většinou dostanou ve chvíli, kdy již navážou spolupráci s platformou Busyman.cz a „projdou jejich kolečkem“.

Nejčastěji ve chvíli, když už mají domluvenou spolupráci s investorem a potřebují pro podnikání založit novou společnost – startupům tedy pomáháme se založením společnosti (nejčastěji společnosti s ručením omezeným).

Se zakladateli se většinou potkáme na úvodní konzultaci, na které jim pomůžeme vybrat vhodný typ společnosti a také název společnosti (obchodní firmu) – děláme tzv. rešerši, abychom zjistili, jestli stejná nebo velmi podobná společnost již neexistuje.

Společnost samozřejmě musí mít oficiální sídlo. Pokud zakladatelé mají zájem, můžeme přes naše spolupracující partnery také zajistit sídlo společnosti.

Při konzultaci od zakladatelů zjišťujeme jak má společnost fungovat, tedy např. kdo za ni bude jednat, jak si přejí nastavit způsob jednání za společnosti při mnohosti jednatelů, jak si zakladatelé budou přát upravit vztahy mezi společníky. Na základě této konzultace připravíme společenskou smlouvu na míru.

Konzultujeme také, jakým činnostem se bude společnost věnovat a na základě toho pro společnost vybereme vhodné předměty podnikání. Následně zajistíme termín u notáře (případně na základě plné moci můžeme zajistit i úkony u notáře) a připravíme veškerou dokumentaci nutnou k založení společnosti (čestná prohlášení jednatelů, prohlášení správce vkladu, dohody společníků, atd.).

Po založení společnosti u notáře zajišťujeme na základě plné moci ohlášení živností u živnostenského úřadu. Souběžně někdy také připravujeme dohody mezi společníky, dohody o příplatcích mimo základní kapitál a další smluvní dokumentaci podle typu a potřeb společnosti.

Pomáháte startupům i při jiné příležitosti?

Další možností, kdy startupům pomáháme je v případě, že už mají fungující podnikání, ale pro jeho další rozvoj potřebují investora. Pokud do již fungující společnosti vstupuje nový investor, je nutné nově nastavit společenskou smlouvu, uzavřít smlouvy o převodu podílu ze stávajících společníků na investora/investory, vyřešit příplatky mimo základní kapitál – tyto dokumenty našim klientům s radostí připravujeme.

Často se také vstává, že investor při vstupu do společnosti požaduje due diligence, aby před finanční investicí odhalil případná rizika. Due diligence klientům také poskytujeme.

Je nutné, aby se foundeři obraceli přímo na advokátní kanceláře, které startupům rozumí, specializují se na ně a nebo to umí „kdokoliv“ z právního světa?

Samozřejmě zakladatelům doporučujeme, aby si vybrali někoho, kdo se startupům věnuje a rozumí jim a jejich potřebám. Na začátku podnikání se nesmí podcenit žádná věc, např. nepromyšlená společenská smlouva může mít pro zakladatele nedozírné následky – jako příklad můžu uvést ředění podílů.

Pokud není společenská smlouva správně nastavena, může investor zakladatele přehlasovat, rozhodne o zvýšení základního kapitálu a zakladatel často na zvýšení svého vkladu ve společnosti nemá finanční prostředky a dojde tak ke snížení jeho vlastnického podílu ve společnosti. Investoři z mé zkušenosti také často předkládají dohody společníků, ve kterých se skrývají nevýhodná ustanovení pro foundery, často zejména ta, která je omezují v jednání za společnost. Následkem toho má founder omezené možnosti, jak se svým projektem disponovat a může to dojít až do fáze, kdy vstupu investora do společnosti začne litovat.

Cílem každého startupu nebo většiny startupů je také „exit“, pomáháte i s tímto? Je třeba na to myslet už na začátku?

Startupům pomáháme i takzvaným „exitem“, když v průměru častěji stojíme na samém počátku projektu a pomáháme tedy spíše se startem. Obecně je lepší do určité míry myslet na „exit“ už na začátku, aby všechny v procesy v rámci podnikání byly právně v pořádku a případný exit by pak neznamenal pro startup velkou komplikaci a zpomalení nebo narušení jeho chodu.

Napadá nás otázka jak na tým a společníky? Evidujete případy, kdy někdo spolupracuje  ještě na „dobré slovo“? 

Případy, kdy startupisté pracují „na dobré slovo“ i v dnešní době stále evidujeme. Podnikání je vždy o lidech, proto jakékoliv rozpory mezi společníky a jednateli, které jsme řešili, vznikly vždy kvůli lidem. Protože záleží na lidech, spolupráce na dobré slovo může být riziková, doporučujeme proto mít smluvní dokumentaci.

Ta by měla rozumně nastavovat procesy ve společnosti. Setkáváme se ale také s druhým extrémem, a to je příliš dlouhá a komplikovaná smluvní dokumentace, která myslí tzv. na všechno. Ve výsledku jsou ale tyto dlouhé smlouvy pro startup a jeho růst příliš omezující. Je tedy dobré mít připravenou rozumnou smlouvu, která definuje základní záležitosti ve společnosti.

Jak se potom takové případy řeší, až přijde na lámaní chleba?

Spory mezi společníky se řeší velice složitě, pokud se společníci nedohodnou, tak celá záležitost obvykle skončí u soudu, což je nákladné na čas a peníze. Může to také znamenat paralyzování do té doby fungující společnosti a následně její konec. Spory mezi společníky jsme řešili několikrát, v těchto situacích se často dostáváme do role mediátorů a snažíme se spornou situaci vždy vyřešit dohodou, pokud možno ke spokojenosti všech.

S čím ještě pomáháte startupům jako takovým?

Když startupům pomůžeme na začátku se založením společnosti a nastavení smluv, často se k nám startupy vrátí a poskytujeme jim běžnou právní agendu – zejména registraci a monitoring ochranných známek, přípravu nebo revizi dalších potřebných smluv se zaměstnanci, obchodními partnery a dodavateli, případně jim pomáháme s vymáháním pohledávek.

Je něco, co byste founderům z pohledu advokátních služeb poradil? Na co si dát pozor a nebrat to na lehkou váhu? S čím jste se třeba za vaše působení v advokátní kanceláři setkal?

Z mé zkušenosti je pro startupy zásadní správné nastavení smluv s investory, jak už jsem říkal dříve. Je velmi důležité, s kým startupy spolupracují, doporučuji tedy pečlivě prověřovat potenciální obchodní partnery, zaměstnance i dodavatele.

Startupy by si také měli dát pozor na ochranu svého brandu – měli by si zaregistrovat ochrannou známku a následně si ji hlídat.

Co se toho týče, při tvorbě loga vždy startupům doporučujeme uzavřít smlouvu s grafikem nebo grafickým studiem, které logo tvoří.

Když s klienty diskutujeme přihlášku ochranné známky, vždy se jich ptáme, jakým způsobem mají ošetřený smluvní vztah s grafikem jako tvůrcem jejich loga. Ve většině případů s překvapením zjišťujeme, že žádnou smlouvu uzavřenou nemají. Když ale startup nebude mít uzavřenou smlouvu, případně udělen souhlas autora loga s jeho úpravou a použitím, riskuje případné spory z titulu autorského práva (autor loga může například požadovat okamžité upuštění od užívání loga, žalovat na náhradu způsobené škody atd.) nebo z titulu nekalé soutěže, případně také riskuje spory týkající se ochranných známek (autor loga může například podat námitky proti zápisu ochranné známky). Užívání loga neupravené smlouvou (nebo upravené nevyhovující smlouvou) tak může skončit u soudu, takto například dopadl známý spor týkající se loga a vizuálního stylu pražské ZOO.