V zákoně o daních z příjmů se setkáváme s dvěma pojmy – hmotný majetek a nehmotný majetek. V této souvislosti s metodami odepisování je třeba rozlišovat dva pojmy:
účetní odpisy,
daňové odpisy.
Účetní dopisy jsou součástí výsledku hospodaření. Při jejich výpočtu je důležitou veličinou doba použitelnosti jednotlivých druhů majetku. Při stanovení doby použitelnosti si účetní jednotka může sama stanovit kvalifikovaným odhadem tuto časovou hranici, nebo si vypomůže zákonem o daních z příjmů (§ 30 ZDP). Zde je hmotný majetek zatříděn v 6 odpisových skupinách, kdy nejkratší doba odpisování je u počítačů a kancelářské techniky – 3 roky, a nejdelší je u administrativních budov a obchodních domů – 50 let.
Odpisy se vypočítávají s přesností na měsíce s tím, že vstupní cena se vydělí počtem měsíců odpisování. Vypočtený účetní odpis se účtuje do nákladů, zpravidla měsíčně. V daňové evidenci se účetní odpisy nevykazují.
Z hlediska zákona o daních z příjmů se však setkáváme s pojmem daňové odpisy. Jsou to roční odpisy a celková doba odpisování je dána zatříděním hmotného majetku doodpisové skupiny. Poplatník si vybírá ze dvou metod odepisování a odpisování může poplatník odložit nebo přerušit.
rovnoměrné odpisování
zrychlené odepisování
Zrychlený způsob odpisování respektuje skutečnosti, že majetek je zpravidla nejvíce využíván v prvních letech používání. Nejvyšší daňový odpis je ve druhém roce odpisování a v dalších letech se hodnota ročního odpisu postupně snižuje.
Účetní odpisy jsou vypočítávány zpravidla měsíčně a jejich výše se ve stejném období zaúčtuje do nákladů. Oproti daňovým odpisům, vychází v rámci časového hlediska z reálného zařazení investice do majetku.