Headhunting na Facebooku: start up s velkým poteciálem

Headhunting na Facebooku: start up s velkým poteciálem

Firma Jobote mladého brněnského programátora vyvinula on-line nástroj pro personalistiku na sociálních sítích. Čtyři měsíce starý start-up získal už slušný počet zákazníků i významného investora. Ten má ale jednu "výtku": projekt má podle něj mířit mnohem výš, než jsou propočty zakladatelů.

Když před rokem a půl čtyřiadvacetiletý Tomáš Horáček pracoval jako programátor v jedné brněnské firmě, zaujal jej interní e-mail z personálního oddělení. Firma hledala nové zaměstnance a ptala se těch stávajících na doporučení.

Mladého programátora hned napadl kandidát na volnou pozici. Na svého známého ale neměl e-mail a narazil na zdánlivě banální komplikace s přeposíláním obsahu mailu do facebookových zpráv. Přitom ho napadlo, že by to celé šlo dělat lépe a elegantněji.

Začal se o nábory nových lidí víc zajímat. "Konzultoval jsem to s příslušným HR oddělením a brzy zjistil, že ačkoli jsou vnitřní nábory díky jejich výsledkům velmi oblíbené, nejpokročilejšími technologiemi, které se na trhu používají, jsou e-maily a excelová tabulka," popsal Horáček svou zkušenost.

Napadlo ho tedy vytvořit jednoduchý on-line nástroj napojený na sociální sítě - zejména Facebook. Něco mezi klasickou personalistikou a headhuntingem, celé navíc přenesené do prostředí sdílených kontaktů se známými. Jako první zkušební klient mu posloužil právě jeho tehdejší zaměstnavatel. 

Teď už personální oddělení při hledání nových lidí neposílá stávajícím zaměstnancům wordovou přílohu, ale link na sociální síť. Ten pak mohou všichni jednoduše rozšířit a jedním kliknutím sdílet mezi své přátele, zpravidla na Facebooku.

Mezi přáteli má většina lidí i spolužáky, tedy zároveň i potenciální pracovníky s podobným zaměřením a specializací. Pokud se hledaná pracovní síla "uloví", je možné dohledat, přes čí profil si inzerátu všimla, a onomu zaměstnanci vyplatit motivační odměnu, která k náborům zpravidla patří.

Po úspěšném otestování svého nového projektu Horáček opustil staré místo a naplno se věnuje firmě. Ta je sice velmi mladá - jako společnost s ručením omezeným vznikla letos v srpnu - ale má za sebou už poměrně zajímavý životopis. Zúčastnila se a vyhrála jedno z ocenění na květnovém StarCube, třetinový podíl v ní získal vnější andělský investor a vstoupila do brněnského podnikatelského inkubátoru.

Kromě zmíněného "anděla" Jana Všianského Horáčkovi pomáhá i třetí společník, původem Američan Jasone Bedore. Ten má na starosti zejména hledání cest na zahraniční trhy. Nejčerstvější novinkou je potom strategická investice ze strany české společnosti Inno Ventures, jejíž kapitál má k expanzi dopomoci.

Velcí klienti zatím neznamenají zisk

Rozhodující jsou, jako pro každou jinou firmu, zákazníci a z nich plynoucí zisk.

Velkých klientů už Jobote získal několik a jsou mezi nimi například AirBank, HomeCredit nebo česká pobočka Lufthansy. Vzhledem k charakteru služby a parametrům trhu se skrze Jobote hledají většinou IT pracovníci nebo jiní specialisté. 

Se ziskem to ale zatím nijak slavné není a mladý majitel svou firmu prozatím finančně a časově dotuje. Má proto ale vysvětlení: jeho byznysplán počítá s generováním odměn se zpožděním.

Aby mohl soupeřit s personálními agenturami a byl pro zaměstnavatele atraktivní, bere si provizi až za nalezeného pracovníka, který ve firmě přečká zkušební dobu. Platba tedy na účet Jobote přijde s několikaměsíčním odstupem od spuštění systému v dané firmě.

Zatím Jobote za dobu své krátké existence našel klientům okolo dvacítky zaměstnanců. To by do budoucna měl podle Horáčka být průměrný měsíční "zásah", který by firmu zpočátku udržel v životaschopnosti.

Při několikeré prezentaci projektu ale právě zde Jobote narazil na nedůvěru porotců, kteří jeho plán v různých fázích hodnotili.

Jobote totiž za jeden zásah počítá s průměrným ziskem 5 tisíc korun. "Průměrná odměna pro zaměstnance za nalezení nového kolegy bývá asi deset tisíc korun. My si většinou nastavujeme podmínky tak, že dostaneme od zaměstnavatele polovinu toho, co vyplatí onomu zaměstnanci. Tak, aby celkové náklady zaměstnavatele, tedy v modelovém příkladu 15 tisíc korun, byly stále výhodnější než agentura nebo neefektivní inzeráty," vypočítává absolvent informatiky na brněnském Vysokém učení technickém Horáček, který v současnosti dálkově "dodělává" i podnikatelskou fakultu.

Investor: Zakladatelé měli přízemní cíle

Pokud ale spočítáme Horáčkův vzorec (20krát 5 tisíc korun), vyjde nám na provoz firmy měsíčně vydělaná částka okolo 100 tisíc korun. Což je málo nejen podle různých porotců, ale i zástupců investora Inno Ventures, který nedávno do Jobote vložil za nespecifikovaných podmínek investici "v řádech jednotek milionů korun".  

"Jsme přesvědčeni, že firma může relativně snadno dosáhnout na mnohem vyšší tržby, než byly původní přízemní ambice zakladatelů," říká za investora portfoliový manažer Ivan Syka.

Jak toho chtějí docílit? Stávající tým Jobote má podle Syky kvalitní programátorské zázemí, po obchodní stránce ale zase velké rezervy. "Proto je naším cílem zprofesionalizovat obchod v České republice, co nejdříve produkt lokalizovat do jiných cizích jazyků a vstoupit na zahraniční trhy," vysvětluje zástupce investora, kde vidí prostor k růstu.

S tím by podle Inno Ventures měla být spojena i změna obchodního modelu a způsobu prodeje - od individuálního osobního prodeje každému zákazníkovi k prodeji hotového internetového řešení, které si zákazníci mohou snadno spravovat sami.

Právě tuto cestu vidí Syka jako možnost zhodnocení investice. "Naším záměrem je projekt co nejdříve nastartovat, získat širokou bázi klientů v Česku a expandovat. A nikoli pouze do evropských zemí. Díky jednoduchosti softwaru je možné využívat i místní specifika - například oblíbenost jiných sociálních sítí, než je Facebook, na ruském trhu. Dynamicky rostoucí firma se pak snadno může stát předmětem akvizice zaběhnutých hráčů na poli HR, náborů a recruitmentu v Evropě. To je cíl vstupu společnosti Inno Ventures do Jobote," vysvětluje za investory Syka.