24/07/2018 (17:00) BUSYMAN DAY

Umělecké sklo – investice, která získává na hodnotě

České sklo je pro svět stále synonymem kvality a tradice. Mezi jeho milovníky ale není zájem pouze o historické a tradiční české broušené sklo. Stále častěji se sběratelé zaměřují na moderní výtvarná díla. Největší zájem je o práce "klasiků", jako je František Vízner, Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová, René Roubíček nebo Jiří Harcuba. Prosazuje se i mladší generace sklářských výtvarníků.

Investoři hledají oblasti, kam bezpečně uložit peníze. Ceny obrazů a starožitností na aukcích proto lámou rekordy. V Česku roste ale i počet lidí, kteří chtějí své prostředky vložit do studiového skla.

Zatímco tradiční výroba skla v Česku chřadne, uměleckému sklu se daří. "Žádný druh volného umění nemá tolik sběratelů v zahraničí, tolik zastoupení v muzejních sbírkách, není tolik reprezentován na veletrzích a není tak kvalitní v porovnání s ostatními umělci daného oboru ve světě jako čeští současní umělci, kteří pracují se sklem," tvrdí Jitka Pokorná, majitelka Galerie Pokorná.

Pod pojmem "sklo" si většina z nás představuje broušenou skleničku nebo vázu, maximálně tak sadu užitkového skla vytvořenou podle návrhu designéra. Z hlediska sběratelství ale jde o naprosto rozdílné disciplíny.

Na nejvyšším žebříčku pomyslné hodnotové i sběratelské pyramidy stojí studiové sklo. Zrodilo se v polovině 20. století, kdy na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové dorostla generace studentů, která naprosto novým způsobem využívala specifické vlastnosti skla jak v ateliérové (studiové) tvorbě, tak v moderní architektuře. Pracovali s ním jako s jakýmkoli jiným materiálem, tedy kamenem, dřevem nebo bronzem. Rázem mohli vytvořit objekty srovnatelné s obrazy a sochami, v rozměrech do té doby nevídaných. S pomocí vhodně zvoleného světla, průhledů a průsvitů navíc dosáhli efektů nedosažitelných tradičními sochařskými materiály.