V zápalu práce na startupu si takhle otevřete bankovní účet firmy a zjistíte, že máte s odřenýma ušima rozpočet už jen na pár měsíců provozu. A co teď s tím?
Není to nic neobvyklého a stává se to. V první řadě je třeba takovým situacím předcházet a finance na projekt plánovat dlouhodobě a průběžně je kontrolovat. Není nic horšího, než když máte například otevřené jednání o vstupu nového investora a zároveň jste v takové situaci, kdy v případě, že se nedomluvíte, nebudete mít dostatek peněz na “přežití”. A tím pádem nakonec akceptujete i ne zcela vyrovnané podmínky jen proto, že se celá věc řeší na poslední chvíli a investor si vaši výchozí pozici plně uvědomuje. Nemůžete mu však to mít za zlé, jen jedná byznysově a podíl na vašem startupu chce získat za co nejvýhodnějších podmínek.
Takových problémů, které mohou nastat, si asi sami umíte představit celou řadu. Od vaší vlastní nervozity a nesoustředěnosti na cíl projektu, přes demotivaci parťáků, až po reálné legální a administrativní problémy způsobené neplacením.
Z vlastní zkušenosti víme, že je pro startupisty přirozené, když se soustředí primárně na svůj projekt a vše ostatní nechávají tak nějak stranou. To je ale spíše studentský přístup a ne ten podnikatelský a manažerský. Ať už stojí váš startup na jediném člověku nebo na týmu, vždy by měl být ustanoven jeden člen, který bude tzv. držet kasu a bude zodpovědný za její cash flow.
Sami ctíme pravidlo, že když začínáme nový projekt, tak musí na účtu zůstat dost peněz na realizaci a na dalších přibližně 6-8 měsíců provozu. Sem započítáváme i rezervy na neočekávané výdaje. To je takové minimum, které by mělo prokázat, zda jdou věci správným směrem, anebo ne. Pokud se během té doby ukáže, že vše funguje, ale zároveň víme, že si po této “zkušební lhůtě” na sebe firma ještě nevydělá, mělo by se neprodleně řešit další kolečko financování.
Vycházejme tedy z toho, že budete chtít do svého projektu někoho se zkušenostmi, tedy privátního investora. Pak musíte počítat s tím, že vám nějaký čas zabere příprava podkladů pro jeho oslovení, vlastní hledání, následující diskuze a pak ještě několik týdnů na právní podklady spojené s jeho vstupem. Teď si možná říkáte, že se ještě ani nezačalo a už se řeší další financování, ale ono to svým způsobem tak opravdu je, protože opravdu málokterý startup se v rámci prvního roku existence dokáže být finančně soběstačný.
Proto je třeba zůstat nohama na zemi a nenechat se unést v opojné iluzi dokola propíraných “success stories”, které zaznívají i na známých českých portálech a nechávají nás žít v mylné představě, jak snadné je získat miliony na svůj nápad a ještě snadnější pak začít vydělávat velké peníze. Ano, pár takových je, ale protiváhou jsou desetitisíce pokusů, které dopadly špatně. Na ty ale v médiích místo není.
Nechceme však tento článek zakončit negativně, aby vás třeba nenapadlo zavřít váš podnikatelský plán zpátky do šuplíku a ucházet se o místo do korporátu. Chceme jen zopakovat, že v rámci finanční situace projektu je třeba se vždy dívat až za horizont a s velkým předstihem plánovat tak, abyste se nikdy nedostali pod zbytečný tlak. Vždy udržujte na účtu aspoň tříměsíční rezervu, a pokud to není nutné, tak opravdu nerozhazujte. Každá koruna má velikou hodnotu a nikdy nevíte, kdy se bude hodit.