24/07/2018 (17:00) BUSYMAN DAY

S.r.o. nebo živnostenský list? Pár rad do začátku podnikání, výhody a nevýhody

Začít podnikat na živnost nebo založit obchodní společnost aneb Jak vybrat vhodnou právní formu podnikání?

Rozhodnutí o právní formě podnikání ovlivňuje konkrétní situace každého začínajícího podnikatele jako je například výše počátečního kapitálu, pevnost rozhodnutí přijmout zodpovědnost za riziko spojené s podnikáním, případně počet osob, které se chtějí do podnikání společně pustit. Faktorů, které rozhodují o výběru právní formy podnikání je však mnohem více. V následujícím článku poukážeme na ty faktory, které byste neměli zapomenout zvážit při výběru právní formy podnikání.

Jak vybrat vhodnou právní formu podnikání?

Kritéria pro rozhodování o právní formě podnikání

Mezi kritéria, podle kterých se dá zodpovědně rozhodnout o právní formě podnikání patří rozsah plánovaných podnikatelských činností,

Výběr právní formy podnikání jednoznačně závisí na rozsahu předpokládaných podnikatelských aktivit. Z pozice živnostníka lze pohodlně vykonávat jen několik málo odlišných druhů činností, pakliže tedy plánujete mít rozsáhlé portfolio služeb či produktů, zvolte raději některou z obchodních společností. Zvolená právní forma má vyhovovat typu podnikatelské činnosti, kterou se hodláte zabývat.

Počet zakladatelů či účastníků podnikání

Pokud se do podnikání pouštíte jako jednotlivec, je pro vás vhodnější založení živnosti. V případě více zakladatelů se dá uvažovat primárně o založení nějakého typu obchodní společnosti (k.s. a v.o.s. si vyžaduje minimálně dva zakládající členy, s.r.o zakládá 1-50 osob, u a.s. je počet zakládajících osob neomezený).

Administrativní náročnost založení podniku

Administrativní náročnost založení podniku je jedním z hlavních kritérií pro výběr právní formy podnikání. U živnostenského podnikání je třeba získat pouze povolení k provozování vybrané podnikatelské činnosti (tzv. živnostenské oprávnění). U obchodních společností k tomu přibývá navíc především sepsání zakladatelské smlouvy a zápis do Obchodního rejstříku.

Potřeba základního kapitálu

Každá právní forma podnikání si klade jiné požadavky na počáteční kapitál, který musíte investovat do založení podniku. Nejméně nákladná je živnost, u které není zákonem určena výše základního kapitálu a platí se pouze za ohlášení živnosti či získání koncese. U obchodních společností začíná základní kapitál na nule (v.o.s.) či několika tisících Kč(k.s.), vzrůstá k hranici 200 tis Kč (u s.r.o.) a dosahuje až výše 2 mil. Kč, které spolkne založení akciové společnosti.

Finanční možnosti zakladatele(ů) podniku a přístup ke zdrojům

Tento faktor je úzce spjat jednak s vyčíslením nároků na základní kapitál podniku a v druhé řadě také z rozsahem plánovaných podnikatelských aktivit. Podnikatel-živnostník má jen velmi omezený přístup k cizím finančním zdrojům a tak své, rozsahem omezené, podnikání dotuje z vlastních zdrojů. Lepší přístup k cizím zdrojům mají jednoznačně obchodní společnosti, které mohou k jejich získání využít různých prostředků - vklady do základního jmění společnosti, rizikový kapitál, akvizice majetku, fúze, tiché společenství apod.

Způsob a rozsah ručení za závazky podniku

Pokud jde o ručení, je v relativní nevýhodě živnostenské podnikání, neboť podnikatel-živnostník ručí za závazky své podnikatelské činnosti neomezeně, a to dokonce i svým soukromým majetkem. Také společníci ve veřejné obchodní společnosti ručí za závazky společnosti celým svým majetkem společně a nerozdílně. Podobně je tomu i u komanditní společnosti, kde ručí svým majetkem komplementář (komandista ručí jen do výše svého nesplaceného vkladu). U ostatních obchodních společností (s.r.o. a a.s.) je ručení společníků omezeno výší jejich majetkového podílu ve společnosti.

Oprávnění k řízení podniku

Toto kritérium je protikladem k předchozímu (ručení za závazky podniku) – čím více ručí živnostník osobně za své závazky (což se zdálo jako relativní nevýhoda), tím více má rozhodovacích pravomocí na svém podnikání. U obchodních společností je pak vymezení pravomocí předmětem společenské smlouvy, kterou se společnost zakládá.

Podíl na zisku

Zvažujete-li výběr vhodné právní formy pro vaše podnikání, je moudré přihlédnout také k účasti na zisku. Při živnostenském podnikání připadá veškerý zisk po zdanění přímo podnikateli, protože je zpravidla jediným účastníkem podnikání. U obchodních společností, které zakládá více osob je situace přirozeně opačná, o zisk se dělí všichni společníci a to buď rovným dílem, podle společenské smlouvy nebo dle výše kapitálového vkladu do společnosti.

Účetní povinnosti podniku

Posledním významným faktorem jsou účetní povinnosti podniku. Ty se liší s rozsahem podnikatelských činností – u živnosti, kde je portfolio činností úzké, se vede nejčastěji pouze daňová evidence nebo se příjmy a výdaje vykazují paušálem, jen zřídka se vede podvojné účetnictví, které je naopak povinností pro obchodní společnosti. U společnosti s ručením omezeným pak mohou vzniknout povinnosti provést auditovanou účetní závěru, k ní si akciová společnost přibírá ještě povinnost vydat výroční zprávu.

Přehled právních forem podnikání podle jednotlivých parametrů

Pomocníkem při rozhodování o volbě právní formy podnikání pro váš podnikatelský záměr vám může být také následující tabulka, která stručně charakterizuje nejběžnější formy podnikání z pohledu nejdůležitějších parametrů, které rozhodují o výběru vhodné formy podnikání.

Výhody a nevýhody právních forem podnikání

Podnikání formou živnosti (FO) – výhody

Největší výhodu podnikání formou živnostenského oprávnění pocítíte již při samotném zahájení podnikání - založení živnosti je při splnění zákonem určených podmínek pro vydání živnostenského oprávnění velmi jednoduché a rychlé, navíc bez povinnosti vkládat do podnikání základní kapitál. Finanční náročnost zahájení živnostenského podnikání je mnohem menší než u založení právnické osoby. Další nesporná výhoda podnikání na živnost je přímé řízení a absolutní kontrola podnikatele - živnostníka nad celým svým podnikáním, které zpravidla provozuje pouze prostřednictvím své vlastní osoby. Za obrovskou výhodu se dá také považovat nižší administrativní zátěž u podnikání formou živnosti, a to především v oblasti účetnictví.

Podnikání formou živnosti (FO) – nevýhody

Jako nevýhodu můžete během podnikání na živnost zaznamenat nižší schopnost získat cizí kapitál pro rozvoj podnikání – svůj rozvoj budete muset financovat z vlastních zdrojů. Problematické se může také jevit ručení za závazky celým svým majetkem. Při uzavírání obchodních smluv jsou podnikatelé-živnostníci přímo osobně subjektem právních vztahů, dopady takových vztahů se pak týkají osoby podnikatele, nikoli pouze jeho podnikatelské činnosti. Za nevýhodu se dá mimo jiné považovat taktéž zátěž z hlediska povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění, které musí každá FO odvádět osobně státu.

Podnikání formou obchodní společnosti (PO) – výhody

Výhodou podnikání formou obchodní společnosti je snazší přístup k cizím finančním zdrojům. U právnických osob vstupuje do obchodních vztahů pouze společnost, nikoliv osobně společníci, kteří obchodní společnost tvoří – závazky z uzavřených smluvních vztahů tak na ně osobně nedopadají.

Podnikání formou obchodní společnosti (PO) – nevýhody

Značnou nevýhodou v podnikání právnických osob mohou být názorové neshody společníků ve společnosti, což může v kritických případech vést až k zániku společnosti. Za nevýhodu je také považována vkladová povinnosti u některých typů obchodních společností, která ubírá finanční zdroje, které by jinak mohly být použity na faktické zahájení nebo rozvoj podnikání.