Ve spolupráci s partnerskou advokátní kanceláří MACEK.LEGAL Vám přinášíme sérii blogových článků na téma změny Velké novely zákona o obchodních korporacích. Pokud podnikáte, rozhodně následujícím informacím věnujte pozornost jelikož je pravděpodobné, že se s nimi setkáte v praxi.
V rámci našeho prvního článku ze série článků o velké novele zákona obchodních korporací jsme Vás rámcově seznámili se změnami, které obchodní společnosti čekají v souvislosti s tzv. velkou novelou zákona o obchodních korporacích a souvisejících zákonů, která nabude účinnosti dne 1. 1. 2021. V našem druhém článku jsme Vám pomohli pochopit vybrané podstatné změny ve fungování společností obecně, a ve třetím článku jsme Vám osvětlili, jak se novela dotkne fungování samotných orgánů obchodních společností.
Dnes se novele č. 33/2020 Sb. budeme věnovat naposledy, a řekneme si o některých dalších podstatných změnách, které Vaší společnost čekají a neminou.
Zástavní právo a jiná věcná práva k podílu
Do konce roku platí pro zástavu podílu na společnosti stejná pravidla, jako pro převod samotného podílu. O převodu podílu v s.r.o. obecně platí, že ho lze převést na jiné osoby než společníky jen se souhlasem valné hromady, pokud společenská smlouva neurčuje, že se souhlas valné hromady nevyžaduje. Dle mechanismu, který byl vyžadován pro převod podílu, se pak postupovalo i při zástavě podílu.
S počátkem roku 2021 bude platit v zásadě to samé, ovšem s tím rozdílem, že zástavu podílu bude možné úplně zakázat nebo omezit více, než jeho převod. Bude tedy možné, aby společenská smlouva určila, že převod podílu společníka je možné provést bez souhlasu valné hromady, ale zároveň zástavu podílu společníka zcela zakáže nebo bude vyžadovat alespoň svolení valné hromady. Nikdy ovšem nesmí dojít k situaci, kdy by byl převod omezen více, než jeho zástava. Ani nyní tedy nebude možné společenskou smlouvou určit, že podíl společníka je převoditelný se souhlasem valné hromady, ale k zástavě podílu se souhlas valné hromady nevyžaduje.
Stejná pravidla jako pro zástavní právo pak budou nově platit i pro zřízení jiných věcných práv, typicky předkupní právo, výhradu zpětné koupě, atd., které je možné do obchodního rejstříku také zapsat.
Nově je také přesně stanoveno, jaké skutečnosti se o zástavním právu a o jiných věcných právech do obchodního rejstříku zapisují. Do obchodního rejstříku se zapisuje označení zastaveného podílu v korporaci, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště zástavního věřitele, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště společníka, k jehož podílu se zástavní právo zřizuje, není-li zapsán do obchodního rejstříku, a údaj o zajištěném dluhu. Co se týče jiných věcných práv, do obchodního rejstříku se zapisuje toto právo s uvedením jména a sídla nebo adresy místa pobytu, popřípadě také bydliště společníka, k jehož podílu se jiné věcné právo zřizuje, není-li zapsán do obchodního rejstříku. Tyto údaje je třeba doplnit u i již zapsaných zástavních práv, a to do 1. 7. 2021.
Převod, zástava obchodního podílu i zřízení jiného věcného práva k němu je velice zásadní záležitost, u které se vyplácí být obezřetný. Přípravu nebo revizi smlouvy o převodu obchodního podílu, smlouvy o zřízení zástavního nebo jiného věcného práva k podílu Vám rádi zajistíme, stejně jako příslušný návrh do obchodního rejstříku.
Rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů
Dosud novela podrobně upravoval pouze rozdělení zisku, jako jedné ze složky vlastních zdrojů, ovšem ve vztahu k jiným vlastním zdrojům mlčela a pravidla musela být dovozena judikaturou. Nově tedy bude už i zákonem stanoveno, že stejnými pravidly, jako se řídí rozdělení zisku, se řídí i snížení základního kapitálu s výplatou společníkům, rozdělení rezervních fondů, sociálních fondů, ostatních kapitálových fondů a vkladového ážia, které se vytváří např. u nepeněžitých vkladů do s.r.o., kdy vkladové ážio tvoří rozdíl mezi znalcem určenou hodnotou tohoto vkladu a výší tohoto vkladu do základního kapitálu.
I podíl na jiných vlastních zdrojích se tedy od 1. 1. 2021 stanoví na základě řádné nebo mimořádní účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace, na základě které lze jiné vlastní zdroje rozdělit do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla účetní závěrka sestavena. Zisk a jiné vlastní zdroje lze rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak.
Pravidel pro rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů je ovšem mnohem víc, proto v případě, že se Vás některá z výše popsaných situací týká, se na nás neváhejte obrátit.
Změny v tzv. kadučním řízení (vyloučení společníka pro nesplnění vkladové povinnosti)
Zákon o obchodních korporacích aktuálně zakotvuje možnost valné hromady s.r.o. vyloučit společníka, který nesplnil vkladovou nebo příplatkovou povinnost ani přes výzvu valné hromady. Tomuto procesu se říká kaduční řízení.
Od nového roku bude nutné ve výzvě navíc řádně společníka o možnosti vyloučení poučit.
Pokud tedy máte ve společnosti společníka, který nesplnil svou vkladovou povinnost, pro přípravu předmětné výzvy se všemi podstatnými náležitostmi, zajištění valné hromady, notářského zápisu a podání příslušeného návrhu do obchodního rejstříku, jsme Vám plně k dispozici.
Společnická žaloba
Kromě výše zmíněného kaučního řízení (vyloučení společníka na základě rozhodnutí valné hromady) zákon o obchodních korporacích nabízí možnost společníka podat tzv. společnickou žalobu, kterou se může domáhat za s.r.o. splnění vkladové povinnosti společníkem, který je se splněním vkladové povinnosti v prodlení.
Od 1. 1. 2021 se bude prostřednictvím společnické žaloby společník s.r.o. moci domáhat u soudu i vyloučení společníka, který porušuje zvlášť závažným způsobem svou povinnost, a to i přes to, že byl k plnění této povinnosti vyzván a upozorněn na možnost vyloučení.
V případě, že byste se chtěli vůči jinému společníkovi s.r.o. domáhat splnění vkladové povinnosti nebo máte pocit, že společník porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, rádi Vám poradíme v dalším postupu, připravíme patřičnou výzvu, případně společnickou žalobu, a zastoupíme Vás i v celém řízením před soudem.
Rozšíření důvodů nevykonávání hlasovacího práva (sistace)
Zákon o obchodních korporacích nyní vymezuje 4 důvody, při jejichž naplnění společník nemůže na valné hromadě vykonávat své hlasovací právo (tzv. sistace). Je to v případě, že valná hromada rozhoduje o jeho nepeněžitém vkladu, o jeho vyloučení nebo podání návrhu na jeho vyloučení soudem, o tom, zda mu má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce, nebo v případě, že je v prodlení s plněním vkladové nebo příplatkové povinnosti, a to v rozsahu prodlení.
Nad rámec těchto důvodů bude od 1. 1. 2021 ve společenské smlouvě možné vymezit jiné důležité důvody, pro které společník nebude moci vykonávat své hlasovací právo. V případě, že byste chtěli ve Vaší společenské smlouvě tyto jiné důležité důvody zakotvit, vše potřebné ke změně společenské smlouvy pro Vás zajistíme.
Zpráva o vztazích
Díky této novince budete moci lépe udržet utajené informace o Vaší společnosti pod pokličkou. Novela totiž nově zakotvuje, že se do zprávy o vztazích, která se vypracovává o vztazích mezi propojenými osobami, nemusí uvádět informace, které podléhají ochraně a utajení, a informace, které jsou předmětem obchodního tajemství, lze uvádět zobecněné (v přiměřené míře).
Zprávu o vztazích má povinnost vypracovat statutární orgán společnosti, která je ovládanou osobou, tedy statutární orgán společnosti, na kterou jiná společnost uplatňuje rozhodující vliv (typicky tedy statutární orgán tzv. dceřiné společnosti). Zprávu o vztazích by statutární orgán měl vypracovat do 3 měsíců od skončení účetního období, a to v písemné formě. Pokud v přípravě zprávy o vztazích tápete, nebo nevíte, co s ní dál, zařídíme to za Vás.
Novinky ohledně zákazu konkurence
Slyšeli jste o zákazu konkurence? Má ho především jednatel společnosti s ručením omezeným, člen představenstva a člen dozorčí rady akciové společnosti. V případě společnosti s ručením omezeným je možné ve společenské smlouvě vztáhnout zákaz konkurence i na společníky.
Principiálně jde zkrátka o to, aby nedocházelo ke konfliktu zájmů. V případě společnosti s ručením omezeným potřebuje jednatel (popř. společník) za stávající právní úpravy souhlas všech společníků k tomu, aby mohl podnikat v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti, být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby (vyjma koncernu) nebo být společníkem s neomezeným ručením nebo ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti. Pro členy představenstva a dozorčí rady platí zákaz konkurence bezvýjimečný.
Společenská smlouva s.r.o. může zákaz konkurence ještě zpřísnit, pokud s tím souhlasí všichni společníci. V případě členů představenstva a dozorčí rady akciové společnosti mohou být další omezení stanovena buď ve stanovách, nebo rozhodnutím valné hromady.
A co se tedy od 1. 1. 2021 změní?
Za prvé, zákaz konkurence bude ve stejné podobě, jak uvedena výše, zakotven i pro správní radu. K tomu dojde kvůli zrušení funkce statutárního ředitele v akciových společnostech, o čemž si můžete více přečíst v našem v pořadí
druhém článku k novele zákona o obchodních korporacích.
Za druhé, novela umožňuje, aby společenská smlouva nebo stanovy zákaz konkurence upravily zcela odchylně, tedy například ho úplně pro určité funkce zrušily nebo zúžily.
A teď se na chvilku zamyslete. Máte ve Vaší společnosti správně nastaven zákaz konkurence? Pokud je odpověď taková, že si nejste jistí, nebo rovnou víte, že ho správně nastavený nemáte, tak nám napište a můžeme to probrat, popř. zajistit změnu společenské smlouvy nebo stanov. Tohle rozhodně není radno podceňovat.
Mzda a jiné plnění zaměstnanci, který je členem statutárního orgánu, nebo osobou jemu blízkou
Máte jednatele, člena představenstva, člena dozorčí rady nebo statutárního ředitele, kteří jsou zároveň zaměstnanci společnosti? Dle stávající právní úpravy lze odměnu těmto osobám poskytnout pouze se souhlasem toho, kdo schvaluje jejich smlouvu o výkonu funkce, v případě s.r.o. i a.s. tedy valná hromada. Toto pravidlo pak platilo i na odměnu osob členovi statutárního orgánu blízkých, které jsou ve vztahu ke společnosti v zaměstnaneckém nebo jiném poměru.
Od 1. 1. 2021 se tohle pravidlo ruší, a k poskytnutí odměny těmto osobám se souhlas nejvyššího orgánu společnosti nebude vyžadovat vůbec. Postačí tedy, když se jmenovanými osobami uzavře pracovní nebo jinou smlouvu statutární orgán v zastoupení společnosti. Pokud se Vás tahle situace týká, předmětné smlouvy Vám naše advokátní kancelář ušije na míru.
Závěr
Tak jsme to společně zvládli. Tohle byl poslední ze série čtyř našich článků na téma velké novely zákona o obchodních korporacích, a Vám už je snad jasnější, jaké konkrétní podstatné změny Vás a Vaší společnost čekají, a hlavně co pro Vás budou znamenat v praxi. Teď už zbývá jen jediné – dát těmto změnám kvalifikovanou právní formu. A vůbec se toho neděste, na to máte nás. Spolu to zvládneme.
