Mezi pěti a patnácti miliony korun chce do jednotlivých projektů nových českých firem investovat fond Symfonie Capital. Celkem plánuje rozdělit sto milionů korun mezi 8 až 15 firem. Za fondem, který vychází z modelu takzvaných andělských investorů podporujících nadějné start-upy, stojí bývalý šéf ING Investment Management v ČR Michael Sonenshine, v radě fondu je také známý český ekonom Pavel Kohout. V současné době vybírá z více než padesáti projektů, počítá ale s tím, že jich bude muset posuzovat několik stovek.

Plánujete oněch sto milionů korun investovat ještě letos?

V roce 2013 přijímáme peníze do fondu a připravujeme investice do prvních několika společností. Slíbili jsme našim investorům, že do 18 měsíců, tedy do června 2015 bude investováno celých těch sto milionů. Myslím, že vhodná doba investovat bude v první polovině 2014, protože s každou investicí je hodně práce. Raději investujeme správně, než rychle a špatně. Ale do prvních asi tří projektů chceme určitě investovat už do konce letošního roku.

Ve vašich materiálech zmiňujete investici do nanotechnologií, konkrétně samočistících nátěrů. Jednáte s firmou Advanced Materials česko-amerického chemika Jana Procházky?

Ano. To je podle mě moc zajímavý projekt, protože ty nátěry jsou již připravené a v prodeji, my dáváme kapitál a know how pro obchodní a finanční řízení, připravujeme s nimi profesionální marketing a distribuci. Ještě to není úplně hotová věc, ale je to v pokročilé fázi.

Zmiňujete také projekt mobilních půjček...

Jedná se o tzv. peer-to-peer lending, což je potenciálně velmi zajímavý byznys. Funguje to všude na světě, v České republice ale zatím za úplně jiných podmínek, než globálně. Třeba v Anglii je největší peer-to-peer lending Zopa, lidé si tam půjčují třeba na refinancování kreditních karet. Půjčují si tam i ti, kteří nemají problém dostat půjčku od banky, ale tady to mají za trochu lepší úrok a jednodušších podmínek. Na druhou stranu půjčují lidé volné peníze, které by jim jinak ležely bez úroků na běžných účtech. Funguje tam i nějaký garanční fond, ty investice jsou do určité míry chráněné. Nepotřebujete bankovní licenci, ale být registrovaný jako poskytovatel nebankovních úvěrů. Ve Francii funguje Prêt d’Union, ve Spojených státech Lending Club, který půjčuje přes 100 milionů dolarů měsíčně a mají šest tříd dlužníků, kteří platí různý úrok. Tady v ČR to je zatím zaměřeno na klienty, kteří v podstatě nemají šanci získat úvěr od banky a platí úrok 25 až 40 procent. To je úplně jiný byznys model, Trh spotřebitelských úvěrů v ČR se odhaduje na 200 miliard korun a přes milion klientů. Každý rok je třeba refinancovat více než 100 miliard. Na druhou stranu 900 miliard korun leží v bance a dalších 900 miliard v investičních fondech. Myslím si, že lidé, kteří teď dávají peníze do investiční fondů, což je riskantní, mohou investovat do peer-to- peer lending. Ale musí se naučit, jak to funguje a pro ten byznys potřebujete získat kvalitní dlužníky, což chce čas.

Myslíte, že na konci budete investovat spíše do osmi, nebo do patnácti firem? Dáváte přednost větším jednotlivým investicím, nebo menším do širšího portfolia?

Bude to něco mezi. Osm firem je málo, protože to by byly příliš velké investice, na druhou stranu patnáct je asi moc. Počítám s tím, že některé investice budou menší a rychlejší, další budou větší a dlouhodobější.

Kolik má už fond k dispozici peněz? Prozradíte, kolik investujete vy osobně?

Já sám investuji mezi dvěma až třemi miliony korun. Vlastní peníze do toho dávají i další zakládající partneři. Máme zatím první investory. Symfonie Capital byla založena v roce 2012, ale první ročník investic jsme vyhlásili poměrně nedávno. Je obvyklé, že když zakládáte fond, tak se vám nejprve ozvou lidé s nápady, teprve potom lidé s penězi.

Z kolika projektů vybíráte?

Zatím se mi na stole sešlo přes padesát nabídek k posouzení. Myslím, že nakonec budeme potřebovat vybírat ze tři nebo čtyř stovek projektů, než najdeme těch osm až patnáct dobrých. Je to hodně práce.

Do jakých dalších oborů chcete investovat?

Vedle IT byznysu také do chemie, biotechnologie nebo zdravotnictví. Jedním z kandidátů do první vlny je například společnost Elon Medical, která se zabývá léčbou zraku u lidí nemocných cukrovkou. Obecně v akademickém prostředí a na vysokých školách existuje spousta budoucích produktů, látek vyvinutých v rámci základního výzkumu, které zatím nikdo neumí uchopit a posunout dál, takže tam je příležitost. V České republice máte velmi schopné inženýry a vynálezce. Například lidé z ČVUT mají hodně velmi dobrých nápadů, každou chvíli tam najdu nějaký zajímavý projekt. A nejen na ČVUT, ale také v Brně a Ostravě.

Někde jsem zaslechl asi nadsazené prohlášení, že když české start-upy dostanou peníze, tak přestanou pracovat…

To investor nemůže dovolit. V takové chvíli neztrácíme kontrolu, naopak ji získáváme, nebo získáváme nástroje, jak toho člověka udržet motivovaného. Je součastí našich podmínek, že jsme aktivním investorem s vlivem na management a máme lidi v kontrolních orgánech… Není to v žádném případě "tady máte peníze, za rok nám je vraťte, sbohem..."

Autor: Tomáš Volf pro ihned.cz

Link: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-60451260-andelsky-fond-exsefa-ing-investuje-100-milionu-do-ceskych-firem-sanci-jich-ma-jen-nekolik