Zuckerberg Mark - "šílený Mark"

Odmítli byste miliardovou nabídku na odkoupení vaší malé firmičky? Asi jedině pokud byste nosili místo saka svěrací kazajku. Mark Zuckerberg se svým Facebookem takový blázen byl. Dnes je stále stejným bláznem a navíc jedním z nejmladších miliardářů na světě a přichází o něm řeč, když se mluví o Billu Gatesi a Stevu Jobsovi.

Markova cesta k úspěchu a miliardám vedla úzkou stezkou na pokraji iťáckého šílenství a tvrdohlavou posedlostí. Miloval počítače už od dětství. Což se koncem osmdesátých let, kdy výrůstal ve státě New York, zdálo jako fantasmagorické.

Po střední škole se Mark vydal na Harvard, kam byl bez problémů přijat. Univerzita se ale nestala svědkem geniálního studenta, ale prvním místem činu a inspirací k jeho vlastním projektům.

Nejdříve Mark vytvořil počítačový systém, díky kterému mohli studenti vyhledávat spolužáky ze stejných přednášek. Aby si třeba mohli půjčit zápisky. Další projekt sklouzl za hranu a vedení školy ho začalo řešit. Mark se totiž rozhodl vytvořit službu, na které můžete hodnotit fotografie (něco jako dnes známé české líbím se ti, jenom o pár let dříve). Stránky ale naplnil fotografiemi, které si neoprávněně stáhl ze školní databáze.

Jistě tušíte, že jeho následující projekt byl propojením dvou předchozích – šlo o portál Facebook, který odstartoval v roce 2004. Neuvěřitelné, dnes se zdá, jako by tady Facebook byl vždycky a on je přitom mladší, než většina českých prvňáčků. Sociální síť dovolovala studentům komunikovat mezi sebou, vyhledávat nové kontakty a sdílet fotografie.

Facebook nejdříve fungoval jen pro vysokoškoláky, brzy ho ale Mark rozšířil i na střední školy a firmy. Obchodní potenciál tohoto studentského výstřelku rostl nesmírně. Mark se proto mohl s přítelkyní a pár přáteli odstěhovat do Kalifornie, kde si založil první kancelář. Přerušení studií pro něj nebylo nic jiného než přirozený krok.

Další důležitou osobností, která stojí za úspěchem Facebooku je investor Peter Thiel, spoluzakladatel internetového platebního systému PayPal. Všiml si Marka a nebál se zainvestovat do jeho vznikající firmy.

Facebooku a jeho databáze všelijakých studentů – nejodolnějších ze všech zákazníků – si začali všímat velké společnosti. Nabídky na odprodej ale nebyly nijak lákavé. S první takovou přišla až společnost Yahoo. Ta byla ochotná za databázi se studenty dát právě rovnou miliardu. To už otřáslo i s tvrdohlavým Markem. Nejdříve na nabídkou přistoupil, ve finále ale cuknul. Chtěl si svůj projekt dál rozvíjet podle svého. Napříkald na Facebook chtěl přidat aplikace. A také ho propojit systémem doporučování a tipů s ostatními internetovými stránkami. To znamenalo další uživatele a Microsoft už byl ochoten za dvouprocentní podíl ve společnosti zaplatit 240 miliónů dolarů. Cena celého Facebooku se odhaduje v řádech miliard a několikanásobně překročila nabídku od Yahoo. Mark tak ukázal, že věřit ve vlastní nápad se vyplácí.