Právní úprava Bitcoinu v ČR a její budoucí vývoj

Bitcoin by se, velmi zjednodušeně řečeno, dal definovat jako internetová open-source peer to peer platební síť, v jejímž rámci lze k platebním transakcím používat stejnojmennou kryptoměnu. Kryptoměna představuje digitální měnu, která je určitým způsobem šifrovaná, a to z důvodu využití řetězení digitálních podpisů jednotlivých převodů.

Dále Bitcoin využívá peer to peer sítě, ve kterých spolu komunikují přímo jednotliví klienti, tzn. uživatelé sítě. Opakem je pak síť klient – server, ve které klient vždy komunikuje s centrálním serverem, jehož prostřednictvím následně komunikuje s dalšími uživateli. Díky tomu, že síť Bitcoinu vzniká mezi samotnými klienty a postrádá tedy existenci centrálního serveru, či ústředního bodu nebo centra v rámci sítě, ze které by byla řízena, dochází k decentralizaci, díky které je bitcoinová síť velmi bezpečná, protože je téměř nemožné její zneužití. Dalším ze zabezpečovacích prvků je způsob emise nových Bitcoinů, jež je řízena automaticky (v současné době se jedná o 25 nových bitcoinů za cca každých 10 minut) a předpokládá se, že většina Bitcoinů bude emitována v roce 2030, kdy se emise výrazně zpomalí a následně bude dobíhat až do roku 2140, kdy dojde k emisi všech Bitcoinů, jejichž množství se zastaví na čísle cca 21 milionů.

Vzhledem k tomu, že Bitcoin je jako měna velmi mladá (první transakce byla provedena na počátku roku 2010), není vázána na žádnou konkrétní zemi a je měnou čistě virtuální, nabízí se samozřejmě spousta otázek v souvislosti s její právní úpravou. Kvůli dynamickému rozvoji začínají zákonodárci reagovat zajištěním právního rámce až nyní. Přístupů je samozřejmě několik. Některé země měnu uznávají jako soukromé prostředky, jiné země Bitcoiny explicitně zakazují či dochází k omezování vydávání licencí pro výměnu Bitcoinů. Bitcoiny a další virtuální měny se dostávají do hledáčku státního dozoru z prostého důvodu. Jak již bylo řečeno, jde v podstatě o živelnou síť, která žije svým vlastním životem a není podřízena žádnému dozoru ani regulaci jakékoliv autority, ať už státní či jiné. V podstatě jediným omezením jsou regulace čistě technického rázu, které se týkají fungování samotné sítě nebo tzv. těžení nových bitcoinů, tedy jejich emise, která je ale, jak už bylo zmíněno, omezena horní hranicí, kterou není možné překročit. Rizika existence této „šedé“ zóny se nabízejí snadno. Může se jednat například o daňové úniky, „praní špinavých peněz“, tj. o legalizaci výnosů z trestné činnosti, apod.

Vzhledem k rizikům, která jsou popsána výše a která souvisí s rozšířením používání virtuálních měn v běžném životě, je Ministerstvem financí připravován návrh novely zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, který již zohledňuje existenci virtuálních měn a povinnou osobou se, podle tohoto návrhu, stává také osoba poskytující služby s virtuální měnou. Podle důvodové zprávy k novele zákona č. 253/2008 Sb. není totiž ze strany ČNB Bitcoin dosud uznán ani jako tuzemská ani jako zahraniční měna, a proto nepodléhá regulaci zákona o platebním styku. Potřeba regulace je navíc umocněna tím, že se v České republice začínají objevovat poskytovatelé a zprostředkovatelé služeb úzce souvisejících s virtuálními měnami. Z důvodu chybějící právní regulace však výkon tohoto podnikání probíhá zcela bez zvláštní regulace pod hlavičkou volné živnosti zprostředkování obchodu a služeb. Tyto důvody tedy byly hlavní motivací zákonodárce pro vypracování novely tohoto zákona.

Virtuální měna je v tomto návrhu zákona specifikována jako elektronicky uložená jednotka, která není peněžním prostředkem podle zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ale je přijímána osobu odlišnou od emitenta jako platba za zboží či služby. Tím dochází k odlišení virtuálních měn, či kryptoměn, od elektronických peněz, které jsou upraveny v zákoně o platebním styku. Povinnou osobou, která musí při překročení hodnoty jednotlivých obchodů (pokud hodnota jednotlivého obchodu převyšuje 1 000 EUR u obchodů, jejichž účastníkem je povinná osoba nebo 15 000 EUR, pokud povinná osoba účastníkem obchodu není) identifikovat klienta, je podle návrhu zákona osoba, která jako předmět své podnikatelské činnosti pro jiného kupuje, prodává, uchovává, spravuje nebo zprostředkovává nákup a prodej virtuální měny, případně poskytuje další služby spojené s virtuální měnou.

Do budoucna je možno kromě právní úpravy regulující opatření proti legalizaci výnosu z trestné činnosti očekávat také regulaci virtuálních měn z pohledu DPH. Generální finanční ředitelství se totiž vyjádřilo v tom smyslu, že vývoj v oblasti virtuálních měn pečlivě sleduje a do budoucna chystá návrh zákona, který bude upravovat obchodování velkých objemů bitcoinů právě z pohledu DPH. Je tedy vidět, že legislativa pomalu začíná dohánět toto dynamicky se rozvíjející odvětví.