České republice chybí burzovní trh pro malé firmy, jaký mají v Polsku. Navíc zde nefunguje spolupráce mezi akademickou a soukromou sférou, kde se skrývají velké příležitosti. V rozhovoru pro IHNED.cz to říká investor Jan Všianský.

V České republice se nachází mnoho talentovaných a zapálených lidí, kteří by mohli Česko posunout mezi světové inovační státy. Jenže tu chybí dostatečná podpora ze strany státu. Navíc zde nefunguje spolupráce mezi soukromým a akademickým sektorem. To si myslí byznys anděl Jan Všianský, který serveru IHNED.cz poskytl rozhovor na Startup Summitu v Praze.

,,Vezměte si takové univerzity jako Berkeley a Stanford – to jsou jedny znejinovativnějších vysokých škol. A je to tím, že z nich tečou patenty a technologie do desítek firem. A z jedné z nich pak může vzejít něco podobného, jako je Google, a to je ta velká věc," říká Jan Všianský.

IHNED.cz: Jak hodnotíte českou startupovou scénu?

Klíč k tomu celému jsou lidé. Když vidíte lidi, kteří byli na začátku ve startupovém, ať už brněnském, nebo pražském, akcelerátoru, největší radost mám z toho, kam se ti lidé za tři měsíce nebo půlrok posunou. Za tu dobu totiž dostanou ty správné informace, jsou tlačeni k zásadním otázkám, které si na začátku vůbec nepokládali, pochopí, o čem byznys je.

Zkrátka a dobře už nemají tu vágní představu,  že stačí mít nápad a za půl roku je z nich milionář.

Takže já jsem nejvíce nadšený z posunu lidí, který je základem pro posun celé země, resp. jejího potenciálu pro to být více inovativním státem.

A byl bych rád, pokud by se podobně jako nyní o Estonsku v budoucnu bavili i o Česku a říkali si, jak je možné, že zrovna v tomto státě vzniká takové množství kvalitních startupů.

IHNED.cz: Kdy se k tomuto stavu můžeme dostat?

Doufám, že v horizontu několika málo let zde budeme mít další "succes story", jako jsou nyní firmy jako například AVG nebo Avast. Hrozně bych si to přál a myslím, že z tohoto kvasu, z toho očividného hemžení a z té jiskry v očích nadšených lidí vznikne něco, na co budeme zase hrdí.

Nemusíme být přece hrdí jen ve směru vyhraných fotbalových zápasů na Euru.

IHNED.cz: Co podle české inovační scéně chybí?

Já bych apeloval na akademickou sféru. Mám pocit, že jsme trochu zaspali v tom, že stále tlačíme mnoho lidí do technických věcí. Podle mě jsou čeští vysokoškoláci odborníci v technologických oborech, ale zásadně jim chybí informace, jak své znalosti mohou využít v byznysu, jak díky nim vydělat peníze.

A vůbec nepřemýšlejí o tom, že o úspěšnosti projektu rozhoduje vždy zákazník.

Měli by se tedy naučit, jak pracovat se zákazníkem a jak od něj získávat informace. Chybí jim ta mentalita, kterou se snažil vtlačit do lidí například pan Baťa ve Zlíně.

Jde o to se nebát dělat chyby, zkoušet to, dělat se zákazníky a nebýt jen akademicky orientovaný a starat se jen o to, jestli udělám zkoušku a za kolik. To pak není podstatné.

IHNED.cz: Není to v tomto směru tak trochu vina i vysokých škol?

U vysokých škol mi chybí vůle a odvaha zkoušet více spolupracovat se startupy, nebo je přímo zakládat, a transferovat technologie.  Takhle to funguje všude v západním světě. Vezměte si takové univerzity jako Berkeley a Stanford - to jsou jedny znejinovativnějších vysokých škol.

A je to tím, že z nich tečou patenty a technologie do desítek firem. A z jedné z nich pak může vzejít něco podobného, jako je Google, a to je ta velká věc.

Tohle mi přijde, že tady chybí.

IHNED.cz: Zmínil jste západní země, které ale mají před námi náskok. Jak jsme na tom ale v porovnání s ostatními zeměmi regionu, jako jsou Polsko, Slovensko, Maďarsko...?

Dobrým příkladem pro nás by mohlo být Polsko. Tam existuje speciální trh pro malé firmy NewConnect, což má enormní dopad na rozvíjení byznysového citu. A to v tom smyslu, že když se dostanete na burzu, vše vnímáte zase trochu jinak. Dostanete peníze, sice menší, ale ten krok už jste udělal. Tohle je v Praze tragicky zanedbané.

Vezměte si, kolik bylo úspěšných technologických veřejných úpisů akcií na pražské burze? Proč tam není firma AVG alespoň sekundárně zalistovaná?

Navíc v Polsku je motorem toho celého systému to, že tam jsou legislativně nuceny investovat penzijní fondy.

Z toho bychom si mohli vzít příklad, nebo se alespoň nad tím zamyslet. Kdyby se toho někdo chopil, může to vzniknout  i u nás.

IHNED.cz: Často říkáte, že tu je jen pár zainvestovatelných projektů. Vzniká tu ale čím dál více investorských skupin nebo sdružení, jež chtějí do startupů dávat. Nezačíná tu tedy být investorský přetlak?

Přetlak peněz je obecný problém. U nás je přebytek investorů přirozeným výsledkem toho, že už jsme 25 let po revoluci a už tu jsou lidé, kteří něco vybudovali, prodali podíly ve firmě a teď mají volný kapitál, který chtějí zhodnotit a vrátit do oboru, v kterém se jim podařilo peníze získat.

Je přirozené, že zde chtějí investovat namísto do nějakých fondů nebo mít uložené peníze například v americkém dluhopisu.

A to, že zde není dostatek zainvestovatelných projektů, je také vcelku pochopitelné. Neexistují jen projekty, do kterých se nedá investovat, ale je strašná spousta firem, do kterých by investoři strašně rádi dali své peníze, ale už to není potřeba

Čili ta mezera mezi tím, jestli startup potřebuje investora a jestli už ho nepotřebuje, bude vždy malá a podle mě je to dobře.

IHNED.cz: Čím investor nejvíce prospěje startupu kromě peněz?

Investor má mít tzv. smart money, tedy přidanou hodnotu v tom, že vás odstíní od spousty chyb, do kterých se můžete chytit, dá vám spoustu kontaktů, zkušeností, poradí a navede vás na vyšší odbyt, než by jste byl sám schopen realizovat. Celý proces to zrychlí, od toho je tím investorem.