Dělil československou korunu. Pomáhal zavádět nové měny v Gruzii a Iráku. Nedávno se po něm ptali z MMF, pro případ, že by bylo třeba dělit eurozónu. Pavel Kysilka více než rok vede banku s největším počtem klientův tuzemsku, Českou spořitelnu. Předtím velel i České národní bance.

Díky těmto zkušenostem má značněodlišný pohled na finanční sektor než špičky Evropské unie, které ho jako údajného hlavního viníka minulé i současné krize chtějí svázat dalšími regulacemi. Problémy jsou podle něho mnohem hlubší - týkají se směřování celé ekonomiky.

"Dospěli jsme do situace, kdy je všem jasné, že takhle se nedá dál pokračovat. Jen nikdo nemá odvahu říci to nahlas. Jsme v situaci, kdy se automobil řítí proti stěně, a obávám se, že ho politici nechají do té stěny narazit. Teprve pak totiž budou voliči ochotni utáhnout si opasky," říká Kysilka otevřeně. Zároveňmíří i do vlastních řad, když politikům radí, že špatněhospodařící banky zkrátka musejí nechat padnout. "A když už budou banky tak velké, že státu nezbude, než jim pomoci, nikdy nesmějí přežít se stávajícím managementem a majiteli," dodává Kysilka.

Rozděloval jste českou a slovenskou korunu, pomáhal jste zavádět novou měnu v Gruzii nebo Iráku. Nevolali vám z Frankfurtu nebo z Atén, že by i oni potřebovali vaši pomoc?

Z Atén ani Frankfurtu ne, ale dostal jsem vzkaz z Washingtonu, z Mezinárodního měnového fondu, že se tam o mněmluvilo. Ptali se, kde teďpůsobím a jestli bych byl případnědostupný, kdyby to bylo v Evropězapotřebí.

Nakolik je reálná situace, že své zkušenosti s měnovou odlukou uplatníte?

Kdybyste mědonutili vsadit si, tak bych dnes sázel na to, že v případěŘecka letos k něčemu takovému může dojít.

Mluvíte o zavádění nové drachmy, tedy zrušení eura v Řecku?

Ano, skutečněo vystoupení Řecka z eurozóny.

S jakým "kurzem" byste na to sázel?

Pravděpodobnost bych viděl na více než 50 procent. Neříkám, že je to pravděpodobnost hraničící s jistotou, ale vývoj jde tímto směrem.

Jak by konec eura v Řecku vypadal v praxi? Zavřely by se řecké hranice, kolkovala by se eura, tiskly nové drachmy?

Záleží na tom, jestli už náhodou nemají někde nové drachmy nebo kolky připravené. Tak jako my jsme měli pro všechny případy při odluce koruny po několik měsícůkolky tištěné v zahraničí. Jinak technická stránka věci je sice zajímavá, ale není to ten největší problém. Nejtěžší je takovou věc uřídit, aby z Řecka do zahraničních bank neodplynul i ten zbytek peněz, který v zemi ještězůstal.

Je toto řešení - vystoupení Řecka z eurozóny - racionální?

Čím dál více ano. Pokud Řecko odchod od eura provede dobře, tak na tom dlouhodoběvydělá. Bude mít novou měnu, která zdevalvuje a bude dostatečněslabá, aby podpořila řecké vývozy.

Řecko z mučicího lože, na kterém leží a ještěby dlouho leželo, může vyskočit. Byťkvůli tomu dojde k drastickému zchudnutí Řeků, může to být přijatelná cena za to, aby se zeměběhem historicky relativněkrátké doby mohla vrátit na úroveň, kde byla dříve.

ZATNOUT ZUBY, VYHRNOUT RUKÁVY

Přijmou to ale Řekové, kteří stávkují i proti rušení příplatků za práci na počítači?

To je jiná věc. Zavedení nové měny, devalvace a možnost vyskočit z toho mučicího lože má jeden předpoklad. Řekové musejí zhodnotit, do jaké míry jsou schopni utáhnout si opasky, vyhrnout rukávy a zbavit se neuvěřitelných nánosůřeckého sociálního státu.

Za příklad ochoty lidí zatnout zuby je možné dávat Estonsko, které muselo projít odlukou od Sovětského svazu. Řekové ale nejsou ochotni přijmout ani relativně mírné škrty. Nepřijdou místo utažení opasků v Řecku ještě větší nepokoje?

Pobaltské zeměsi místo devalvace dobrovolněa drasticky snížily mzdy a sociální transfery. To byla přímá oběť, k níž musí mít národ obrovskou vnitřní sílu. Pokud vnitřní síla chybí, tak je devalvace obezličkou. Ta tyto nepříjemné kroky udělá za vás. Lidem tak nezbývá nic jiného než se adaptovat na novou situaci.

Samozřejměna devalvaci musí navazovat finanční restrikce spojené s omezením některých aktivit státu, sociálních transferů, podpor pseudosociálního typu a podobně. A tady může přijít druhotný odpor lidí. Řekové si ale musejí říci, jaké jsou realistické alternativy a která z nich je nejméněbolestivá. Protože bolestivá bude i ta současná alternativa s eurem. Bolesti se nevyhnou.

Jaké dopady by mělo zrušení eura v Řecku pro ostatní země eurozóny či unie?

Řecko je malinká a z ekonomického pohledu nezajímavá země. Nicméněněkteré banky, pojišťovny a penzijní fondy by z řeckého bankrotu utrpěly ztráty. Aťstát, nebo soukromé subjekty by jim nesplatily své závazky. Ale pořád ještěje to zvládnutelné standardní cestou.

Navíc to bude mít ten pozitivní efekt, že si Evropa oddychne od problému, který jí nyní ztěžuje život. Byla by to také ukázka, že se věci mají řešit ekonomickou cestou a ne vymýšlením politických kamufláží.