Rockefeller John - ropný průmysl USA v rukách jednoho muže

Rockefeller John - ropný průmysl USA v rukách jednoho muže

Říká se, že si John D. Rockefeller v raném věku dal tři předsevzetí. Vydělat sto tisíc dolarů, jednu desetinu svého majetku věnovat charitě a dožít se sta let. První cíl záhy několikanásobně překonal. 29. září 1916 dokonce newyorské Timesy spočetly, že jeho podíly v ropných společnostech by po prodeji vynesly jmění v hodnotě jedné miliardy dolarů. Tímto Rockefellera oficiálně prohlásily za historicky prvního miliardáře. Druhé předsevzetí naplnil založením Rockefellerova institutu pro medicínský výzkum a Rockeffelerovy nadace. Třetí předsevzetí dožít se sta let se mu jen „o fous“ uskutečnit nepodařilo.

Rockefellerův majetek se na sklonku jeho života odhadoval na 1,4 miliardy dolarů. V přepočtu na hrubý domácí produkt USA byl nejbohatším člověkem všech dob.

Již jako malý se John projevoval jako šikovný obchodník. Ve svých třinácti letech půjčil jednomu známému farmáři 50 dolarů, a to na úrok 7,5 % p.a.. Rychle dospěl k poznání, že půjčováním peněz lze vydělat víc než samotnou prací. Později, když se rodina přestěhovala do Clevelandu, získal i seriózní ekonomické vzdělání absolvováním místní městské koleje a tříměsíčního účetního kursu. Jeho prvním zaměstnáním byla práce pomocného účetního u firmy Hewitt and Tuttle v Clevelandu, to mu bylo 16 let.

Ve dvaceti spolu s partnerem M. Clarkem založil firmu zaměřenou na obchodování s obilím, masem, solí, senem a dalším zbožím. Protože to již bylo v době občanské války, prakticky všechny položky jejich byznysu šly velmi dobře na odbyt, kupovala je zejména armáda Seveřanů.

Společnost byla velice úspěšná, avšak Rockefellerovým osudem se stal nakonec jiný obor. V roce 1863 s dalšími dvěma partnery investovali 4 tisíce dolarů do výstavby a provozu rafinérie s názvem Excelsior Works a o rok později do druhé Standard Works. Protože ostatní partneři nesdíleli jeho plány, vykoupil jejich podíly ze 72 500 dolarů, neboť byl pevně přesvědčen, že podnikání s naftou je cestou do budoucnosti.

Rockefeller tehdy vytyčil své společnosti jasný úkol, zabývat se pouze zpracováním a dopravou ropy. Vlastní těžba ho tolik nezajímala, protože správně usoudil, že se pojí s menším ziskem a navíc vyžaduje značné investice. V roce 1870 tak vzniká legendární Standard Oil Company. Nové jméno mělo vyjadřovat, že firemní produkty odpovídají technickým a bezpečnostním standardům, tedy zákonem určeným normám. Není proto divu, že akcie společnosti produkující bezpečné výrobky, šly na burze strmě vzhůru.

Konkurenci se snažil povětšinou skoupit s nabídkou akcií Standardu. Kdo odmítl, toho se Rockefeller snažil přivést k bankrotu. Ty, kteří neustoupili, pak nakonec stejně koupil poté, co je skutečně k bankrotu dovedl.

Rockefeller pochopil, že řídit tak obrovský kolos, jakým se Standard Oil stal, není možné na základě centralizace. Prosadil proto princip decentralizace. Navíc v roce 1877 přemístil sídlo společnosti z Clevelandu do New Yorku. Následně vydal směrnici, kterou zřídil jednotlivé výbory, jejichž posláním bylo řídit dílčí oblasti produkce a obchodu. Byly na sobě nezávislé a každý z nich si přísně hleděl jen svého odvětví.

Ředitelé filiálních podniků měli poměrně velkou samostatnost a sami vedli výrobu, ale museli též vykazovat vlastní zisk. Mohli samostatně rozhodovat o investicích do limitu 5 tisíc dolarů. Vše, co bylo nad tímto limitem, muselo ovšem projít nejvyšším orgánem celého trustu, kterým byla 9členná rada nejvyšších činitelů, což zase bylo důkazem toho, že existovaly oblasti, které chtěl mít Rockefeller plně pod vlastní kontrolou. Jelikož každý z těchto 9 členů měl titul „trustee“ (pověřený správce majetku), vžil se název Trustees´ Executive Committee.

V roce 1881 vydal Rockefeller směrnici, ve které požadoval, aby všichni akcionáři v desítkách firem, které pod Standard Oil spadaly, vyměnili své akcie jednotlivých podniků za akcie nově vytvořeného seskupení za účelem jednotné výrobní, obchodní a cenové politiky. A tak vlastně vznikl první trust na světě. Lépe řečeno monopol, který v této formě sdružení usiloval o úplné nebo alespoň převážné ovládnutí trhu. Když 2.1.1882 vstoupila dohoda o tomto trustu v platnost, Rockefeller již měl pod kontrolou 80 % amerického naftového průmyslu, 90 % ropovodů a zároveň ovládal i další přidružená odvětví, jako například cisternovou dopravu, produkci kovových barelů či dalších ropných produktů.

Tím, že Rockefeller vlastnil značné podíly v nástupnických společnostech, jejichž akcie velmi rychle poskočily vzhůru, vyšel z tohoto násilného rozdělení paradoxně ještě bohatší než kdykoli předtím. Rozpadem Standardu vznikly společnosti, které dodnes společně dominují americkému a do velké míry i světovému trhu s ropou. Namátkou lze uvést ExxonMobil, ConocoPhillips, Chevron či Amoco.

V současné době existuje několik nadací, které jsou vedené Rockefellerovými dědici. Nejznámějších je The Rockefeller Brothers Fund, která přispívá do několika oblastí – například Globální Filantropie, Mír a bezpečnost, Nová generace vedení a dalších.

John D. Rockeffeler zemřel 23. května 1937 v Ormond Brach na Floridě ve věku 97 let, takže svého cíle dožít se 100 let nedosáhl.