Architekt Josef Hlávka byl jedním z nejúspěšnějších českých podnikatelů druhé poloviny 19. století v Rakousku-Uhersku, stavitel vídeňské opery, významný mecenáš, zakladatel a první prezident České akademie věd. Byl velmi úspěšným odborníkem, nejen díky svému nadání, ale také díky zodpovědnosti, profesionalitě a preciznosti své práce. Vinou pracovního vypětí došlo u Hlávky v osmatřiceti letech k úplnému ochrnutí a takřka ztrátě zraku, což mu dočasně znemožnilo provozovat stavitelskou profesi. O to více se začal věnovat úvahám o využití svého nashromážděného bohatství. Mecenášský věhlas získal svým dokonale promyšleným programem zaměřeným, především na kulturu a vzdělanost českého národa. Již založení České akademie v tehdy převážně německy mluvící Praze byl mistrovský diplomatický počin. Císař František Josef se na zakládací listinu akademie dokonce podepsal poprvé a naposledy česky a ještě na ni přispěl značným finančním obnosem.

Dalším jeho velmi významným činem bylo vybudování ubytovacího komplexu pro více než 200 nemajetných, zato nadaných a pilných českých studentů v Jenštejnské ulici na Zderaze. Tato kolej dnes slouží studentům Českého vysokého učení technického. Když bezdětný Josef Hlávka ve svých 77 letech umírá, zanechává po sobě českému národu majetek za neuvěřitelných 7 000 000 tehdejších korun (dnes přes 2 miliardy Kč). Celý majetek odkázal své nadaci, která přežila, jak nacismus, tak komunismus a do dnešních dnů plní velkou část Hlávkova odkazu. Jedná se o nejstarší nadaci s nepřerušenou kontinuitou až do dnešních dnů v České republice.