Náš právník

Náš právník

Dovolujeme si Vám oznámit, že Busyman otevírá novou rubriku "Náš právník", v rámci které budou uveřejňovány články z oblasti práva zaměřené na byznys podnikatelů, zejména v duchu zákona o obchodních korporacích a nového občanského zákoníku, jejichž účinnost nastala 1. 1. 2014.

Busyman navázal spolupráci s advokátem Mgr. Danielem Mackem, který bude na uvedené téma na www.busyman.cz zveřejňovat své články.

Mgr. Daniel Macek, advokát
www.maceklegal.cz

Přehled článků

Stanovy akciové společnosti dle aktuální právní úpravy

25.3.2014

V tomto článku se zaměříme na zakladatelský dokument akciové společnosti, tedy stanovy. V souvislosti s účinností nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích se v této oblasti událo několik změn, které stojí za pozornost. Jedna z hlavních novinek je uzákonění stanov jako jediného dokumentu nutného k založení společnosti. Je tedy důležité si zjistit, jaké jsou povinné údaje, které musí stanovy akciové společnosti obsahovat.

Obecně lze říci, že nová úprava poskytuje více prostoru pro individuální rozhodnutí zakladatelů či akcionářů, takže je snadnější přizpůsobit skrze stanovy chod společnosti různým požadavkům, ať už se týkají rozhodovacích pravomocí, podílu na zisku nebo čehokoliv dalšího. Jako příklad uvádím zrušení povinnosti zřizovat ve všech případech rezervní fond. Je tedy vhodné, aby i již existující společnosti zvážily konzultaci obsahu svých stávajících stanov s advokátem.

Požadavky na obsah stanov Podstatné náležitosti stanov jsou uvedeny v ustanovení § 250 zákona o obchodních korporacích následovně:

1) Firma a předmět podnikání nebo činností. V oblasti firemního práva platí stejná úprava jako u dalších obchodních společností, tedy že firma společnosti musí být jedinečná a neměla by být zaměnitelná s jinou firmou. V případě, že firma společnosti nese jméno fyzické osoby, žijící nebo již zesnulé, musí mít souhlas této osoby s užitím jejího jména. U akciové společnosti je povinné v názvu firmy uvést „akciová společnost“ nebo jednu ze zkratek „akc. spol. “ nebo „a.s. “ Právní úprava předmětu podnikání a předmětu činnosti zůstala beze změn.

2) Výše základního kapitálu. Minimální výše základního kapitálu se nezměnila a stále činí dva miliony Kč. Nově přibyla možnost základní kapitál uvádět v Eurech, pokud společnost v této měně vede i účetnictví, a to konkrétně 80 000 EUR. Volnější jsou pravidla pro nepeněžité vklady, které mohou kapitál tvořit. Tyto můžou tvořit i věci nesouvisející s podnikáním společnosti a jejich ocenění určuje znalec určený dohodou stran.

3) Počet akcií, jejich jmenovitá hodnota, určení, zda a kolik akcií bude znít na jméno nebo na majitele, anebo zda budou vydány jako zaknihované cenné papíry, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcií, popřípadě údaj, zda jsou akcie imobilizovány. Nově zákon v rámci omezování anonymity vlastnické struktury společností uvádí, že akcie na majitele jsou vždy vydány formou zaknihovaných cenných papírů. Toto pravidlo platí i pro již existující společnosti.

4) Mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spojených. Zde se také událo poměrně mnoho změn. S akciemi nově lze volněji spojovat různá práva a povinnosti. Lze si například představit, že s některými akciemi bude pevně spojeno právo na určitý podíl na zisku či další práva dle individuálních požadavků zakladatelů.

5) Počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování na valné hromadě; mají-li být vydány akcie o různé jmenovité hodnotě, obsahují stanovy také počet hlasů vztahujících se k té které výši jmenovité hodnoty akcií a celkový počet hlasů ve společnosti. Zde platí podobně jako o odstavec výše, že je možné si představit mnoho různých typů akcií. Nově je možné, aby až 90% akcií tvořily akcie kmenové, tedy takové, které nemusí mít hlasovací práva na valné hromadě. Naopak jsou možné akcie, které budou mít silnější hlasovací práva než jiné akcie stejné jmenovité hodnoty.

6) Údaj o tom, který ze systémů vnitřní struktury společnosti byl zvolen, a pravidla určení počtu členů představenstva nebo dozorčí rady. Zde se udála zřejmě nejpodstatnější změna, která spočívá ve volitelně nové struktuře společnosti, tzv. monistické. Monistická struktura neustanovuje dozorčí radu a představenstvo, jako je to u struktury dualistické, ale správní radu, která následně volí statutárního ředitele, který je odpovědný za obchodní vedení společnosti a zastupuje společnost navenek. Statutární ředitel může být zároveň předseda správní rady a koncentrovat u sebe tímto téměř neomezenou moc ve společnosti. Zároveň se také zjednodušuje klasická (dualistická) struktura společnosti, neboť představenstvo společnosti bude moci být i jednočlenné. Zároveň zanikl požadavek na ustanovení zástupce zaměstnanců do dozorčí rady u společností s více než 50 zaměstnanci.

7) Další požadavky, které zákon o obchodních korporacích uvádí. Příkladem uveďme povinnost založit internetové stránky, na kterých společnost bude povinna uvádět údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách.

Výše zmíněné body upravují požadavky na obsah stanov akciové společnosti po celou dobu její existence. Vedle těchto požadavků zákon však požaduje další náležitosti, které ve stanovách musí být uvedeny při zakládání společnosti, a o kterých se zmiňuji níže. U založení akciové společnosti je dobré podotknout, že akciovou společnost nově může založit i jedna fyzická osoba, což do konce roku 2013 právní předpisy nepřipouštěly.

Požadavky na obsah stanov při založení společnosti

Jedná se zejména o údaje o tom, kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurz a údaje o vkladech, které jsou s těmito akciemi spojeny. Důležitý je také údaj o splatnosti těchto vkladů a jejích správci. Také údaj o tom, v jaké výši musí být splacen základní kapitál k okamžiku vzniku společnosti. V případě nepeněžitých vkladů je povinnost uvést jméno vkladatele, způsob jejich ocenění, jmenovitou hodnotu a počet akcií, se kterými tyto vklady budou spojeny a určení znalce který toto ocenění provede. Dále je třeba již při založení společnosti určit členy orgánů, kteří mají být voleni valnou hromadou. Mají-li být vydány zaknihované cenné papíry, je třeba uvést čísla majetkových účtů, na které mají být zaknihované akcie vydány.

Důležité je na závěr upozornit akcionáře a členy statutárních orgánů již existujících akciových společností, že je potřeba uvést stanovy těchto společností do souladu s donucujícími ustanoveními nové úpravy nejpozději do 30. 6. 2014. V případě nesouladu stanov s donucujícími ustanoveními po tomto datu společnosti hrozí až zrušení na základě návrhu soudu. Je tedy dobré se obsahem stanov zabývat nejen kvůli výhodám, které nová úprava přináší, ale také kvůli možným negativním následkům.

Mgr. Daniel Macek, advokát

 

Odpovědnost statutárního orgánu podle nové právní úpravy

14.2.2014

S novou právní úpravou, která nabyla v účinnost od nového roku, je důležité upozornit na změny, které přicházejí v oblasti odpovědnosti statutárních orgánů. Oproti poměrně obecné úpravě v obchodním zákoníku poskytují nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporací podrobnější popis této odpovědnosti. V tomto článku Vám poskytneme základní nástin toho, na co by si všichni, kteří vykonávají funkci statutárního orgánu, měli dát pozor.

Odpovědnost statutárního orgánu vůči společnosti.

Na začátek se budeme zabývat tím, v jakém případě může být statutární orgán odpovědný vůči vlastní společnosti. Statutární orgán ve výkonu své funkce si musí počínat s péčí řádného hospodáře. Péči řádného hospodáře nový občanský zákoník upravuje následovně:

a) statutární orgán musí projevovat nezbytnou loajalitou (pod kterou je také možné zahrnout např. povinnost mlčenlivosti, střet zájmu aj.),

b) statutární orgán musí disponovat potřebnými znalostmi a pečlivostí.

V případě, že bude statutární orgán jednat v rozporu s těmito požadavky a tímto jednáním způsobí škodu, bude za tuto škodu odpovědný. Za relevantní považujeme zmínit skutečnost, že odpovědnost statutárního orgánu nasává již za přijetí funkce. Pokud někdo přijme funkci statutárního orgánu s tím, že si je vědom, že ji nebude schopen řádně vykonávat s péčí řádného hospodáře, odpovídá za škody, které tímto způsobí, byť z nedbalosti. Ručení statutárního orgánu je ve všech případech do plné výše jeho majetku.

Odpovědnost statutárního orgánu vůči třetí straně

Vhodné je seznámit Vás se situací, ve které může statutární orgán přímo odpovídat třetí straně. K tomuto může dojít při naplnění následujících podmínek:

a) Věřitel společnosti se nemůže domoci úhrady dluhu na společnosti

b) Statutární orgán byl společnosti povinen nahradit škodu, jež způsobil

c) Škodu, kterou statutární orgán způsobil, zatím společnosti neuhradil vůbec, nebo uhradil pouze z části.

Pokud jsou splněny všechny tyto podmínky najednou, může třetí strana požadovat úhradu svého dluhu přímo po statutárním orgánu a to do výše, do které tento odpovídá za škodu společnosti.

Odpovědnosti statutárního orgánu v insolvenčním řízení

Nová úprava dále upravuje odpovědnost statutárního orgánu v případě, že si byl vědom nebo si měl být vědom hrozícího úpadku společnosti, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinil vše potřebné a rozumně předpokládané k jeho odvrácení. V takovém případě je povinen na výzvu insolvenčního správce vydat prospěch, získaný na základě smlouvy o výkonu funkce, případně i jiný prospěch, a to za dobu 2 let předcházejících právní moci rozhodnutí o úpadku. Tato povinnost se vztahuje i na bývalé členy obchodní korporace, kteří v daném období funkci vykonávali, ale ke dni přijetí výzvy insolvenčního správce už ve funkci nejsou.

Závěrem

Z výše uvedeného je zřejmé, že každý, kdo vykonává funkci statutárního orgánu nebo zvažuje nabídku takovou funkci přijmout, by se měl pečlivě seznámit s požadavky spojenými s jejím výkonem. V opačném případě zde hrozí značná rizika vyplývající zejména z požadavků na péči řádného hospodáře, které mohou být často spojeny s předpokladem značné kvalifikace k výkonu takové funkce.

Nový občanský zákoník ve vztahu k e-shopům

9.1.2014

S účinností nového občanského zákoníku (NOZ), tedy od 1.1.2014 nastala snad největší změna, týkající se podnikání v historii samostatné České republiky. Tento článek se zabývá problematikou vztahující se ke změnám v souvislosti s internetovými obchody – e-shopy. NOZ se mimojiné více zaměřuje na ochranu spotřebitele a zákazníci tak získají větší práva kdežto prodávajícím vzniknou nové povinnosti.

V NOZ se zpřísňuje informační povinnost provozovatele e-shopu, tím má za cíl chránit kupujícího. Provozovatel e-shopu bude podle zákona povinen kupujícímu poskytnout veškeré podstatné údaje související s prodejem (závazkovým vztahem) a informovat ho o možnostech a náležitostech jeho ukončení. NOZ přímo explicitně uvádí v § 1811 výčet informací, které je prodávající povinen kupujícímu poskytnout. V případech, kdy jsou smlouvy uzavírány prostřednictvím internetu, či jinak na dálku, je tento výčet ještě rozšířen o další informace uvedené viz § 1820 NOZ.

Co z toho pro vás, jako provozovatele e-shopu vyplývá?

Spotřebitel je oprávněn odstoupit od kupní smlouvy po podstatně delší dobu než nyní, pokud bude poučen špatně nebo vůbec nepoučen o možnosti od smlouvy odstoupit. Kupující by měl také být poučen o tom, že nese náklady na vrácení zboží, protože pokud prodávající kupujícího neupozorní, že s vracením zboží jsou spojeny náklady, může se kupující těchto nákladů na prodejci domáhat.

Lhůta pro odstoupení od kupní smlouvy zůstává stejná, tedy čtrnáct dnů ode dne převzetí zboží. V souladu s úpravou NOZ postačuje, pokud v této lhůtě kupující písemné odstoupení od kupní smlouvy i pouze odešle na adresu prodávajícího. Kupující je pak zavázán po svém odstoupení vrátit zboží nejpozději do čtrnácti dnů od dne odstoupení od smlouvy. Ale i zde platí, že postačí, pokud zboží bude v této lhůtě odesláno a ne doručeno. Prodávající je pak povinen do 14 dnů od odstoupení od smlouvy vrátit kupujícímu celou kupní cenu, a to nově včetně nákladů na dodání zboží. Prodávající nově také nemá právo nárokovat si při odstoupení od smlouvy náhradu skutečně vynaložených nákladů spojených s vracením zboží.

Prodávající však může kupní cenu vrátit až poté, co mu kupující dokáže, že zboží předal nebo že zboží odeslal.

Jak je to s reklamacemi aneb odpovědností za vady výrobku v NOZ („záruční lhůta“) ?

Mezi odbornou veřejností a i autory zákona bohužel prozatím panují neshody o tom, jestli NOZ zachovává současnou úpravu odpovědnosti za vady, tedy že po lhůtu 24 měsíců po koupi odpovídá prodávající (záruční lhůta). Část tvrdí, že se záruka u spotřebního zboží ruší, druhá část naopak tvrdí, že 24měsíční záruka trvá i nadále. Bohužel naprostou jistotu v této otázce přinese v budoucnu až judikatura soudů, v čemž se skrývá největší problém, protože právní jistoty tak bude moci nabýt prodejce a i kupující zřejmě až po několika letech(!). Bylo by tedy vhodné, aby prodejci, kteří chtějí záruku spotřebitelům poskytovat, uvedli to výslovně ve svých obchodních podmínkách, ovšem aby zároveň vzhledem k smyslu podnikání nabídli záruku únosnou podnikatelskému riziku.

Je proto vhodné nechat si upravit ochodní podmínky v souladu se zákonem někým, kdo se na toto specializuje.

Novinkou je, že pro prodávajícího je závazná i záruční doba, kterou uvede na obalu věci nebo v reklamě na ni. Pokud tu nebude chtít zákazníkovi poskytnout, je třeba aby prodávající odstranil informaci o záruční době ze svých obchodních podmínek. Taková praxe by však mohla znamenat, že by prodávající neměl odpovědnost za vady zboží, které by se objevily až po okamžiku prodeje a kupující by tak neměl žádné nároky vyplývající z vad na věci (oprava věci, sleva z kupní ceny či odstoupení od kupní smlouvy).

Co říci na závěr tohoto krátkého seznámení s NOZ?

Vzhledem k tomu, že účinnost NOZ již nastala a tedy veškeré smlouvy uzavřené po 1.1.2014 se budou již řídit novou úpravou NOZ, považuji za nutné upozornit na výše uvedené nejdůležitější změny a doporučit důkladnou revizi kupních smluv a obchodních podmínek, aby byly po 1.1.2014 v souladu s NOZ a nezpůsobily Vám, provozovatelům e-shopů značné komplikace, kterým bylo možné předejít. Věřím, že Vás tento krátky článek zaujal a pokud budete mít zájem, jsem Vám v záležitostech ohledně výše uvedeného a i dalších plně k dispozici.

 

Mgr. Daniel Macek, advokát

T. 731464839

E: daniel@maceklegal.cz

Společenská smlouva S.R.O. dle zákona o obchodních korporacích

9.1.2014

V tomto článku se zaměřím na relevantní náležitosti společenské smlouvy, tedy dokumentu nutnému k založení společnosti s ručením omezeným (dále také jen „s.r.o.“) a jejímu dalšímu fungování. S účinností nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích od 1. 1. 2014 tyto náležitosti doznaly jistých změn a také díky větší smluvní svobodě některé z těchto náležitostí lze vykládat šířeji, a tedy je lépe přizpůsobit individuálním požadavkům. Je proto vhodné, aby nejen nově vzniklé společnosti své společenské smlouvy tvořily dle nové úpravy, ale také aby již existující společnosti své společenské smlouvy zkontrolovaly ohledně kompatibility s těmito požadavky.

Základní požadavky na společenskou smlouvu

Společenská smlouva musí být uzavírána formou tzv. veřejné listiny, což v praxi znamená formu notářského zápisu. Stejně pak formu notářského zápisu vyžadují změny společenské smlouvy.

Základní požadavky jsou obsaženy v ustanovení § 146 zákona o obchodních korporacích a jsou následující:

1) Firma společnosti, tedy název, jímž bude společnost vystupovat v obchodním rejstříku a při obchodním styku. U s.r.o. je nutné, aby za názvem společnosti bylo uvedeno: společnost s ručením omezeným nebo jedna ze zkratek s.r.o. a spol. s r.o. Firmy, jež nesou jméno fyzické osoby, ať již žijící nebo zesnulé, musí mít nově souhlas této osoby s užitím jejího jména v názvu firmy.

2) Předmět podnikání nebo činnosti společnosti.

3) Určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla. Společníkem mohou být fyzické i právnické osoby. Ve společenské smlouvě postačí uvést pouze jméno, datum narození však bude třeba poskytnout pro notářský zápis. Společníci se zapisují do seznamu společníků, který vede společnost.

4) Určení druhů podílů připadajících na každého společníka. V této oblasti je pravděpodobně nejvíce novinek a proto je zde stručně zmíníme. Dle již neplatného obchodního zákoníku platilo, že jeden společník měl pouze jeden podíl na společnosti. Nově lze tvořit podíly, ke kterým se budou vázat různá práva (např. odlišné právo na podíl na zisku, hlasovací práva apod.), takže jeden společník bude moct vlastnit dva nebo více různých podílů v jedné společnosti, aniž by se tyto podíly sloučily v jeden. Důležitá je také možnost včlenit podíly do tzv. kmenových listů, tedy cenných papírů připomínajících akcie. Výhoda kmenových listů spočívá zejména v jejich snadné převoditelnosti a ani společenská smlouva nemůže jejich převod zakázat.

5) Výše vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly. Úprava kapitálu společnosti se rovněž dočkala podstatné liberalizace. Vklady mohou tvořit peníze nebo věci, jejichž hodnotu určí znalec vybraný budoucími společníky. Vklady nadále nemohou tvořit služby či práce. Lhůty, kdy je třeba určené vklady spojené s podíly zaplatit určí společenská smlouva, nejpozději však 5 let od založení společnosti. Pro vznik společnosti a její zápis do obchodního rejstříku je potřeba splatit alespoň 30% vkladů obsažených ve společenské smlouvě.

6) Výše základního kapitálu. Minimální výše základního kapitálu je nově určena již od 1 Kč v případě jednočlenné společnosti, dále 1 Kč na každého dalšího společníka. V praxi však nelze zakládání takové společnosti doporučit, neboť by hned od svého počátku byla na hranici úpadku, což by značně komplikovalo její další činnost.

7) Počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost. Zde se mnoho nemění, stále je třeba ve společenské smlouvě určit minimálně jednoho jednatele a způsob, kterým bude rozhodovat (tedy jestli samostatně nebo více jednatelů najednou, apod.)

Výše uvedené skutečnosti musí být zapsány ve společenské smlouvě po celou dobu existence společnosti. Dále zákon určuje při vzniku společnosti další speciální náležitosti, které lze však po vzniku společnosti ze společenské smlouvy vypustit.

Jedná se zejména o určení správce vkladu, tímto může být zakládající společník, banka nebo nově jakákoliv třetí osoba. Dále je třeba určit vkladovou povinnost zakladatelů a lhůtu, do které je třeba ji splnit. U nepeněžitých vkladů je nutno tyto vklady popsat, dále uvést určení jejich ceny a znalce, který toto ocenění provede. Tyto údaje lze po vzniku společnosti ze společenské smlouvy vypustit.

Pro zajímavost dále uvádím, že rovněž dle nové právní úpravy není povinný rezervní fond tvořený ze zisku s.r.o.

Výše zmíněné body jsou pouze základními body, jež společenská smlouva s.r.o. obsahovat musí. Vzhledem ke značné smluvní svobodě, kterou nová úprava poskytuje, je téměř nemožné obsáhnout všechna možná ujednání, které lze do této smlouvy přidat.

V souvislosti s přechodnými ustanoveními zákona o obchodních korporacích, upozorňuji, že pro s.r.o. vzniklé do konce roku 2013 platí, že změny náležitostí společenských smluv, je nutné zohlednit do stávajících společenských smluv ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona o obchodních korporacích, tj. do 30. 6. 2014. V této lhůtě musí být společenská smlouva s.r.o. doručena do sbírky listin vedené u příslušného rejstříkového soudu. Jestliže tak s.r.o. neučiní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, určené rejstříkovým soudem, může takováto nečinnost dojít až do fáze zrušení společnosti s likvidací. V případě Vašeho zájmu o tuto problematiku jsem připraven poskytnout odbornou právní konzultaci.

Mgr. Daniel Macek, advokát
E. daniel@maceklegal.cz
T. 731 464 839

Čekají nás změny

25.12.2013

Od 1. ledna 2014 nabude účinnosti nový občanský zákoník (dále jen NOZ) a zákon o obchodních korporacích (dále jen ZOK).

Smyslem a účelem NOZ je upravit veškeré soukromoprávní vztahy v rámci jednoho zákona. NOZ přebírá značnou část principů a pravidel upravených v jiných zákonech, které zrušuje. Např. obchodní zákoník, zákon o rodině, zákon o sdružování občanů nebo zákon o vlastnictví bytů. Kladem bude zejména sjednocení závazkového práva. Už tedy nebudou smlouvy podle občanského a obchodního zákoníku.

NOZ je členěn do pěti částí - Obecná část, Rodinné právo, Absolutní majetková práva, Relativní majetková práva a Ustanovení společná, přechodná a závěrečná. Vedle NOZ budou nadále platit i další předpisy z oblasti soukromého práva, jako zákoník práce, zákon o průmyslovém a duševním vlastnictví, autorský zákon a další. NOZ jim však bude právně nadřazen.

Jak již bylo shora uvedeno, od 1.1.20124 společně s NOZ nabývá účinnosti ZOK, který však nemá být následovníkem obchodního zákoníku, ale zvláštním předpisem, který upravuje úzce vymezený okruh právnických osob, obchodní korporace.

Obchodní korporací dle ZOK se rozumí všechny formy obchodních společností (společnost s ručením omezeným, akciovou společnost, komanditní společnost, veřejnou obchodní společnost, evropskou společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení) a družstev (družstvo v užším smyslu, bytové družstvo, sociální družstvo a evropské družstvo).

ZOK obsahuje základní pravidla a principy činnosti obchodních korporací, počínaje založením, strukturu orgánů, odpovědnosti členů orgánů až po zrušení obchodní korporace. Přesto NOZ neřeší vše zcela konkrétně. Obecnější principy a pravidla fungování obchodních korporací nalezneme v NOZ.

Přesto v jeho textu nenalezneme všechny tyto podmínky. Naopak detailnější principy a pravidla jsou obsažena ve zvláštních zákonech, jako je např. zákon o přeměnách obchodních společností.

Konkrétním změnám a novinkám, které od 1. 1. 2014 přinese NOZ a ZOK, a je jich skutečně spousta, se budu věnovat postupně v dalších článcích.

Mgr. Daniel Macek, advokát

Stránky