Náš právník

Náš právník

Dovolujeme si Vám oznámit, že Busyman otevírá novou rubriku "Náš právník", v rámci které budou uveřejňovány články z oblasti práva zaměřené na byznys podnikatelů, zejména v duchu zákona o obchodních korporacích a nového občanského zákoníku, jejichž účinnost nastala 1. 1. 2014.

Busyman navázal spolupráci s advokátem Mgr. Danielem Mackem, který bude na uvedené téma na www.busyman.cz zveřejňovat své články.

Mgr. Daniel Macek, advokát
www.maceklegal.cz

Přehled článků

PŘÍSLIB ZAMĚSTNÁNÍ A JEHO ZÁVAZNOST

30.10.2014

Tento článek se zaměřuje na využití občanskoprávního institutu předsmluvní odpovědnosti při jednání o uzavření pracovněprávní smlouvy. Jinými slovy, jaké důsledky lze vyvodit z jednání strany, která přislíbí druhé straně zaměstnání, nebo naopak nástup do zaměstnání, ale uzavření pracovní smlouvy na poslední chvíli odmítne?

Více se dočtete zde: http://www.maceklegal.cz/prislib-zamestnani-a-jeho-zavaznost.html

Mgr. Daniel Macek Advokát I partner at macek | legal

ZMĚNY V EVIDENCI ÚRAZŮ OD 1. 1. 2015

17.10.2014

Přinášíme další zajímavý článek, zejména pro zaměstnavatele. Více naleznete na http://www.maceklegal.cz/zmeny-v-evidenci-urazu-od-1-1-2015.html

Daniel Macek Advokát I partner at macek | legal

Dopady NOZ na pracovněprávní vztahy

15.9.2014

Přestože posláním nového občanského zákoníku (NOZ) je komplexně upravit soukromoprávní vztahy v jednom předpise, zůstává i nadále v účinnosti zákoník práce (ZP). Vyjma drobných změn, kterých ZP v souvislosti s rekodifikací doznal, se však do pracovněprávní oblasti promítne i nové a odlišné pojetí jednotlivých institutů soukromého práva.

Více informací se dočtete na http://www.maceklegal.cz/dopady-noz-na-pracovnepravni-vztahy.html

Daniel Macek

Advokát I partner at macek | legal

Novela živnostenského zákona od 1.1.2015

22.8.2014

Od 1. 1. 2015 nabyde účinnosti novela živnostenského zákona (zákon č. 455/1991 Sb.) číslo 140/2014 Sb., kterou připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu sledujíc vládní Akční plán snižování administrativní zátěže podnikatelů a také ochranu osobních údajů.

Více se dozvíte zde: http://www.maceklegal.cz/novela-zivnostenskeho-zakona.html

Mgr. Daniel Macek

Advokát I partner at macek | legal

NEVYHOVUJÍCÍ OBCHODNÍ PODMÍNKY VĚTŠINY ČESKÝCH E-SHOPŮ

23.7.2014

Od 1.1.2014 došlo v soukromoprávních vztazích k mnoha změnám a stranou nezůstaly ani závazky vznikající mezi spotřebiteli a podnikateli-provozovateli e-shopů.

....více čtěte na http://www.maceklegal.cz/nevyhovujici-obchodni-podminky-vetsiny-ceskych-...

Mgr. Daniel Macek

Advokát I partner at macek | legal

www.maceklegal.cz I T: 731 46 48 39 I E: info@maceklegal.cz

LIKVIDAČNÍ POKUTY ZA UMOŽNĚNÍ NELEGÁLNÍ PRÁCE NEBOLI ŠVARCSYSTÉMU

16.7.2014

Výkon závislé práce mimo základní pracovněprávní poměr, často označovaný jako švarcsystém, je v současné době v České republice nezákonný. Zákazem práce mimo základní pracovněprávní poměr, představovaný pracovní smlouvou a dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti), zákonodárce sleduje širokou ochranu zaměstnanců, kterou jim v mnoha oblastech (pracovní doba, bezpečnost a ochrana zdraví, dovolená, odměny, omezené výpovědní důvody ze strany zaměstnavatele a další) poskytuje zákoník práce, a zároveň tím zabezpečuje řádné odvádění daní z příjmu a zákonných pojištění ze strany zaměstnavatele. Nezákonnost švarcystému vyplývá jak ze zákoníku práce, který v ust. § 3 říká, že "závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu", tak ze zákona o zaměstnanosti, který v ust. § 5 písm. e) bodu 1. za nelegální práci mimo jiné označuje "výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah". Umožnění výkonu nelegální práce je pak v praxi inspektorátem práce vysoce pokutováno. Otázkou je, zda vzhledem k současné míře nezaměstnanosti a také judikatuře týkající se závratných pokut je tento stav do budoucna udržitelný. V politické diskusi se objevují otázky, zda umožnění "nelegální práce" není cestou k podpoře zaměstnanosti, protože v mnoha ohledech může být provozování švarcsystému oboustranně výhodné.

Pro posouzení, zda dochází k výkonu nelegální práce, je třeba si nejprve vymezit pojem závislá práce tak, jak jej chápe zákoník práce. Tím je myšlena činnost, jejíž výkon naplňuje následující znaky:

• vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance

• jménem zaměstnavatele

• podle pokynů zaměstnavatele

• výlučně osobně zaměstnancem

• za mzdu, plat nebo odměnu za práci

• na náklady zaměstnavatele • na odpovědnost zaměstnavatele

• v pracovní době

• na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě

Pro posouzení, zda dochází k výkonu nelegální práce, nevyžadují správní orgány zjištění všech těchto znaků. Zároveň je logické, že i mnoho legálních smluvních vztahů naplňuje některé z těchto znaků. Správním orgánům pak pro rozhodnutí o udělení pokuty stačí i krátké kontroly, během nichž zjistí, že například osoba samostatně výdělečně činná na základě smlouvy o dílo vykonává činnost, která se závislé práci i jen blíží.

Problematický je pak § 140 zákona o zaměstnanosti, který ve svém odstavci 1 písm. c) stanoví, že správního deliktu se dopustí právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která výkon nelegální práce umožní, a ve svém odstavci 4 písm. c) stanoví uložení pokuty do 10 000 000 Kč, nejméně však 250 000 Kč. Správní orgány tak na první pohled nemají jinou možnost, než správní delikt potrestat minimálně čtvrtmilionovou pokutou, což je v praxi také běžný postup. Ustanovení, které by zavádělo pro správní orgány možnost pachatele správního deliktu potrestat pouze projednáním, chybí. Výše těchto pokut je pak často pro podnikatele, zejména živnostníky likvidační. Pro úplnost je třeba uvést, že za nelegální práci zákon považuje i výkon práce fyzické osoby-cizince, pokud tuto práci vykonává v rozporu s vydaným povolením nebo bez něj, nebo v rozporu se zaměstnaneckou či modrou kartou, nebo bez platného povolení k pobytu na území České republiky. Fyzická osoba, která vykonává nelegální práci, se dopouští přestupku, který lze pokutovat do 100 000 Kč (bez uvedení spodní hranice).

Určitou naději pro účastníky správního řízení přináší judikatura Nejvyššího správního soudu. Z té vyplývá použitelnost trestněprávních zásad i na zásady trestání správní, tedy že při ukládání trestu je nutné zohlednit společenskou škodlivost daného činu a sankci lze uložit jen v případě, že to je důvodné, nezbytné a nepostačují jiné prostředky. Výše sankce by pak měla být přiměřená a měla by plnit svůj účel. Takovou sankcí však není ta, která by například trestaného donutila ukončit podnikání, nebo by zapříčinila to, že jediným smyslem jeho podnikání by na delší dobu bylo splácení pokuty. Sankce by tedy neměla mít likvidační charakter. Judikatura Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu, který již v minulosti zrušil příliš vysoké spodní hranice pokut, tak do budoucna může znamenat i určitý průlom v rozhodovací praxi správních orgánů. Jak totiž vyplývá z výše uvedeného, udělení pokuty není jediným možným řešení. V neposlední řadě by také správní orgány měly dbát na důkladnější posuzování věcné stránky konkrétních případů a majetkových poměrů podezřelých ze správních deliktů. To ale často závisí již na vlastní iniciativě a aktivitě účastníků řízení.

Ideálním řešením je však pozornosti ze strany inspektorátu práce předcházet. Mezi časté prohřešky například patří, že zaměstnavatel nemá na pracovišti platné pracovní smlouvy dokládající existenci pracovněprávního vztahu se svými zaměstnanci, což je jeho zákonná povinnost.

Naše kancelář se již danou problematikou opakovaně zabývala a disponuje v této oblasti cennými zkušenostmi z rozhodovací praxe správních orgánů. Jsme tak schopni pomoci s případným problémem či mu důkladnou analýzou předejít.

Mgr. Daniel Macek, advokát

E: info@maceklegal.cz

T: 731 464 839

LHŮTA PRO PŘEMĚNU SPOLEČENSKÝCH SMLUV OBCHODNÍCH KORPORACÍ JIŽ SKONČILA

10.7.2014

Dnem 30. 06. 2014 skončila lhůta, do které byly všechny obchodní korporace řídící se českým právem povinny se přizpůsobit nové úpravě zákona o obchodních korporacích (ZOK). Ujednání společenských smluv, která jsou v rozporu s kogentními ustanoveními ZOK, jsou automaticky zrušena již od počátku roku 2014 a ve výše uvedené lhůtě musela být nahrazena ustanoveními novými. Společnostem, které tak neučinili, hrozí zrušení soudem.

Povinnost podstoupit tuto změnu se týká všech obchodních korporacích, nezávisle na rozsahu či formě jejich společenských smluv či rozsahu nutných změn. To, že ke zrušení ujednání společenských smluv odporujících ZOK dochází ze zákona, tedy nezávisle na vůli a často možná i bez vědomosti orgánů obchodních korporací a jejich společníků, může pro obchodní korporace znamenat dalekosáhlé a nepříjemné důsledky.

Pokud soud nyní po uplynutí lhůty společnost vyzve, aby své zakladatelské dokumenty v dodatečné lhůtě upravila a společnost tak neučiní, může soud společnost zrušit a nařídit její likvidaci. Vzhledem k tomu, že změna musí být provedena formou notářského zápisu a doručena do sbírky listin obchodního rejstříku, může být dodržení této dodatečné lhůty obtížné.

Máme však informace, že rejstříkové soudy jsou v těchto dnech zahlceny podanými návrhy a je zde tedy ještě prostor potřebné změny provést. Je však vhodné s tímto neotálet a vyhnout se tak riziku výzvy soudem a určení příliš krátké lhůty k nápravě. ZOK navíc zavádí povinnost pro všechny obchodní korporace se novému zákonu podřídit do konce roku 2016 jako celku (ne tedy jen donucujícím ustanovením). V rámci úspor časových i finančních je vhodné obě změny podstoupit již nyní najednou.

Přizpůsobením se nové úpravě lze využít i tyto možnosti:

• mít více druhů podílů / akcií

• minimální výše vkladu 1,- Kč u SRO

• rozhodování písemně mimo valnou hromadu

• nižší než zákonné kvórum pro usnášeníschopnost a přijetí rozhodnutí valné hromady • libovolné délky funkčního období

• zvolit monistický systém řízení v AS

• zrušit rezervní fond

 

Už od 6.990,- Kč bez DPH pro Vás zajistíme:

• revizi a harmonizaci zakladatelské listiny Vaší společnosti s novou právní úpravou

• individuální identifikaci a doporučení využití možností nové právní úpravy pro Vaši společnost

 

V případě Vašeho zájmu nás kontaktujte na tel. čísle 731 464 839 nebo emailem na info@maceklegal.cz.

 

Mgr. Daniel Macek, advokát

NÁJEM PROSTORU SLOUŽÍCÍHO PODNIKÁNÍ PODLE NOZ

26.6.2014

Nový občanský zákoník (NOZ) zrušil desítky právních předpisů a nahradil úpravu v nich obsaženou. V mnoha případech nejde pouze o systematické přeřazení do jednoho předpisu a drobné úpravy, ale o zcela nové pojetí. Stejně tak je tomu i v případě nájmu prostor, ve kterých dochází k podnikatelské činnosti. Zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor byl zrušen a NOZ zavedl nový pojem "prostor sloužící podnikání". Tento článek se zabývá obsahem tohoto pojmu a jeho speciální úpravou oproti běžnému nájmu.

PROSTOR SLOUŽÍCÍ K PODNIKÁNÍ

Zda určitý nájem bude spadat pod režim prostoru sloužícího k podnikání, záleží na činnosti skutečně provozované v daném prostoru. Speciální úprava nájmu prostoru sloužícího k podnikání obsažená v ustanovení § 2302 až 2315 NOZ se tak před obecnou úpravou nájmu užije vždy, bude-li účelem nájmu prostoru nebo místnosti provozování podnikatelské činnosti a slouží-li pak tato místnost nebo prostor alespoň převážně podnikání, a to nezávisle na tom, zda tento účel je výslovně vyjádřen v nájemní smlouvě či nikoli. Jak je patrné z formulace "alespoň převážně", není k použití této úpravy nutné, aby pronajatý prostor byl využíván výhradně k podnikání, ale postačí, že jde o činnost převažující. Oproti dosavadní úpravě je tedy upřednostňováno skutečné využití prostor před jeho stavebním určením. Odpovědnost za provozování činnosti v rozporu s kolaudačním rozhodnutím však tímto není dotčena a ve svém důsledku může tento rozpor způsobit i neplatnost nájemní smlouvy.

Zákon zmiňuje pojmy prostor i místnost tak, aby pod režim nájmu prostoru sloužícího k podnikání bylo možné podřadit co nejširší spektrum vystavěných nebo vybudovaných částí nemovité věci a venkovních prostor, ve kterých má dle ujednání stran docházet k ziskové činnosti. Vyloučeno není ani prodejní místo, jakým je například stánek. I pojem podnikání je zde pojat široce a může jím být nejrůznější činnost živnostenská, výrobní, skladovací nebo poskytování služeb a to bez ohledu na to, zda při tom dochází ke styku s veřejností či nikoli. Zahrnut je i výkon svobodných povolání či umělecká tvorba.

Tato úprava se neužije tam, kde účelem nájmu není provozování podnikatelské činnosti ve výše uvedeném smyslu. Obecná úprava nájmu se pak i v režimu nájmu prostoru sloužícího podnikání užije, není-li stanoveno jinak. Ustanovení § 2303 NOZ odkazuje na obdobné užití ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytu v situacích, kde poskytování těchto služeb (energie, dodávky vody, odvoz odpadů apod.) je spojeno i s nájmem prostoru sloužícího podnikání. Z toho plyne povinnost pronajímatele zajistit služby v rozsahu sjednaném v nájemní smlouvě a není-li tento sjednán, pak v rozsahu nezbytném. Této povinnosti odpovídá právo pronajímatele požadovat na nájemci zálohové platby na tyto služby. Pro nájemní smlouvu zákon nevyžaduje písemnou formu.

PRÁVA A POVINNOSTI PLYNOUCÍ NÁJEMCI

Nájemce není oprávněn měnit provozovanou činnost nebo způsob či podmínky jejího výkonu bez dalšího. Změna nesmí být v rozporu se smluveným účelem nájmu nebo jiným ujednání stran nebo tím, co bylo při uzavření smlouvy možné důvodně očekávat, pokud by tato změna vedla ke zhoršení poměrů v nemovitosti nebo nad přiměřenou míru poškozovala pronajímatele a ostatní uživatele nemovitosti. Za takovou změnu může být považováno například prodloužení otevírací doby u restauračních zařízení, zvýšení hluku, zvýšení provozu vedoucí k nadměrnému opotřebování nemovitosti apod. Pokud by se provozovaná činnost měnila v některém ohledu jen nepodstatně, výše uvedené se neuplatní.

Pro opatření nemovitosti štíty, návěstími a podobnými znameními označující podnikání nájemce je potřeba si vyžádat souhlas pronajímatele. Ten však může udělení souhlasu odmítnout jen z vážných důvodů, jimiž je třeba chápat především důvody objektivní, jako je například nepřiměřená velikost štítu či vyobrazení odporující právnímu řádu. Pokud nájemce požádá o udělení souhlasu v písemné formě a pronajímatel se do jednoho měsíce nevyjádří, platí domněnka, že souhlas byl udělen. I v tomto případě však není vyloučeno udělení souhlasu pouze v ústní či jiné dostatečné formě. Při skončení nájmu je nájemce povinen výše uvedená znamení odstranit a nemovitost uvést do původního stavu.

NOZ nově výslovně upravuje i převod nájmu prostoru sloužícího k podnikání v souvislosti s převodem podnikatelské činnosti (čímž je třeba rozumět soubor majetkových hodnot využívaných k podnikání, nejčastěji obchodní závod nebo pobočku). K tomu je nutné, aby pronajímaná nemovitost sloužila k převáděné podnikatelské činnosti a aby pronajímatel k tomuto převodu udělil předchozí písemný souhlas. Smlouva mezi původním a novým nájemcem musí mít v tomto případě písemnou formu.

SPECIFIKA SKONČENÍ NÁJMU

Skončení nájmu a povinnosti s tím spojené se řídí obecnou úpravou zániku závazků, obecnou úpravou skončení nájmu a úpravou skončení nájmu bytu na dobu určitou obsaženou v NOZ. Specifika pro prostor sloužící podnikání jsou zavedena pro případy skončení nájmu formou výpovědi, kdy se rozlišuje, zda byl nájem sjednán na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Za nájem na dobu určitou se považuje nájem, u kterého byla sjednána doba trvání nebo den skončení nájmu. Na základě ustanovení § 2204 odst. 2 NOZ je však nájem sjednaný na dobu určitou delší než 50 let považován za nájem na dobu neurčitou, který lze v prvních 50 letech vypovědět jen z ujednaných výpovědních důvodů. Dále se lze podle ustanovení § 2000 odst. 1 NOZ domáhat u soudu zrušení závazku po uplynutí deseti let od jeho vzniku, byla-li bez vážného důvodu sjednán na dobu určitou tak, že zavazuje fyzickou osobu na dobu jejího života, anebo že zavazuje fyzickou nebo právnickou osobu na dobu delší než deset let. Toho se lze domáhat, i pokud se od doby vzniku závazku změnily okolnosti tak, že nelze po zavázané straně rozumně požadovat plnění tohoto závazku.

Nájem prostoru sloužícího k podnikání na dobu určitou končí uplynutím sjednané doby a před uplynutím této doby může podat nájemce výpověď, pokud (a) ztratí způsobilost k činnosti, k jejímuž výkonu je prostor sloužící k podnikání určen, (b) přestane-li být prostor způsobilý k výkonu činnosti v (a) a pronajímatel nezajistí odpovídající náhradní prostor, nebo (c) porušuje-li pronajímatel hrubě své povinnosti. Pronajímatel může před uplynutím sjednané doby vypovědět nájem pokud (a) má být nemovitost odstraněna či přestavována tak, že to brání dalšímu užívání prostoru a pronajímatel to při uzavření smlouvy nemusel ani nemohl vědět, nebo (b) porušuje-li nájemce hrubě své povinnosti (např. prodlení delší než jeden měsíc s placením nájemného nebo služeb), přestože jej pronajímatel vyzval k nápravě.

Výpovědní důvody mohou být smlouvou i rozšířeny. Výpovědní důvod však musí být ve výpovědi vždy konkretizován, jeho neuvedení má za následek neplatnost výpovědi. Výpovědní doba je u nájmu na dobu určitou tříměsíční, u nájmu na dobu neurčitou šestiměsíční (je-li k výpovědi vážný důvod, pak tříměsíční, ale trval-li nájem alespoň 5 let a druhá strana výpověď vzhledem k okolnostem nemohla předpovídat, je výpovědní doba vždy šestiměsíční). Proti výpovědi může vypovídaná strana do jednoho měsíce od doručení výpovědi vznést písemně námitky. Nevezme-li pak vypovídající strana do jednoho měsíce od doručení námitek výpověď zpět, lze nechat soudem oprávněnost výpovědi do dvou měsíců od marného uplynutí lhůty ke zpětvzetí výpovědi přezkoumat. Pokud nájemce vyklidí prostor v souladu s výpovědí, má se za to, že výpověď považuje za platnou a přijal ji bez námitek.

NÁHRADA ZA PŘEVZETÍ KLIENTSKÉ ZÁKLADNY

Náhrada za převzetí klientské základny je zcela novým institutem a uplatní se pouze v případě, že nájem prostoru sloužícího podnikání skončí výpovědí ze strany pronajímatele. Pro uplatnění tohoto institutu je nerozhodné, zda šlo o nájem na dobu určitou nebo dobu neurčitou či zda klientskou základnu přebírá pronajímatel či nový nájemce. Je však nutné, aby (i) nájem původního nájemce skutečně skončil, aby (ii) klientská základna skutečně existovala a (iii) byla spjata s pronajímaným prostorem a dále aby (iv) klientská základna byla skutečně převzata (předpokladem je tedy obdobný obor podnikání) a aby (v) za ní pronajímatel nebo nový nájemce získal výhodu. Náhrada za převzetí klientské základny nevzniká, byl-li nájem vypovězen pro hrubé porušení povinností ze strany nájemce.

Náhrada bude poskytována zpravidla jako jednorázové plnění a bude k němu třeba pronajímatele vyzvat. Určení její výše může být problematické a může vyžadovat přizvání znalce, ale může být také určena dohodou stran. Stejně tak dohodou stran může být i aplikace tohoto ustanovení zcela vyloučena, či určeno, co bude považováno za hrubé porušení povinností nájemce.

ZÁVĚREM

Úprava nájmu prostor určených podnikání doznala zcela nového pojetí, kdy NOZ se zaměřil na skutečné využívání prostor oproti doposud upřednostňovanému veřejnoprávnímu určení. Sjednání nájemní smlouvy prostoru sloužícího k podnikání a úkony s tímto institutem spojené nejsou většinou svázány požadavkem na písemnou formu, avšak nelze než doporučit jak pronajímateli, tak nájemci věnování dostatečné pozornosti ujednání účelu nájmu, stejně tak jako dalším otázkám, jakými jsou například výpovědní důvody či zcela nová konstrukce náhrady za převzetí klientské základny. Případné nejasnosti a nedostatky mohou mít nežádoucí důsledky pro obě strany smluvního vztahu.

Mgr. Daniel Macek

Advokát I partner  at  macek | legal

Příprava zákona o registru smluv

26.5.2014

Tento článek se zabývá aktuálním zněním návrhu tohoto zákona, jeho variantami i argumenty pro a proti jeho přijetí.

Záměr ZoRS

Smyslem přijetí ZoRS má být zvýšení transparentnosti při nakládání s veřejnými prostředky a veřejným majetkem a v důsledku tak omezení prostoru pro korupci. Toho má být dosaženo zavedením jednotného a veřejně přístupného registru smluv, jejichž stranou jsou veřejné subjekty. Inspirací byla především slovenská úprava, která tuto zákonnou povinnost zavedla k 1.1.2011. V České republice se o zavedení registru smluv uvažovalo již před několika lety v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách, ale nakonec od něj bylo upuštěno. Nyní je politická debata o této možnosti obnovena, a i když dnes málokdo otevřeně vystupuje proti zvyšování transparentnosti veřejné správy, zní na adresu ZoRS mnoho kritiky.

Zaváděné povinnosti

ZoRS počítá se zavedením veřejného Registru smluv jako součásti internetového portálu veřejné správy, ve kterém by se povinně zveřejňovaly smlouvy (popřípadě i objednávky a faktury), jejichž stranou je Česká republika, územní samosprávný celek (obce, kraje), právnická osoba zřízená zákonem nebo právnická osoba, která je státem nebo územně samosprávným celkem ovládána. Data by měla být vkládána prostřednictvím datové schránky a v takovém formátu, který umožní textové vyhledávání. Pouhé naskenování dokumentu tedy stačit nebude.

Následky nezveřejnění smluv

Uveřejnění pak bude podmínkou samotné účinnosti takové smlouvy. Výjimka je zavedena pouze pro smlouvy uzavřené za účelem odvrácení nebo zmírnění újmy hrozící bezprostředně v souvislosti s mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Tyto smlouvy mohou nabýt účinnosti ještě před zveřejněním. Pokud nebude smlouva uveřejněna do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, zrušuje se od počátku. Stejné následky by měly stihnout i smlouvu, jejíž uveřejněné digitální znění nebude odpovídat skutečně uzavřené smlouvě. Je pak věcí smluvní volnosti, která strana na sebe převezme závazek uveřejnění provést, jelikož případná neúčinnost, či dokonce zrušení smlouvy ex tunc, postihuje obě strany stejně.

ZoRS se vztahuje pouze na smlouvy uzavřené písemně. Nový občanský zákoník sice klade menší důraz na formu uzavíraných smluv, nelze ale reálně počítat s tím, že by se povinnosti uveřejnění dotčené subjekty vyhýbaly uzavíráním smluv pouze v ústní podobě.

Z povinnosti uveřejnění jsou vyňaty pouze smlouvy uzavřené v rámci běžného obchodního styku (v rozsahu předmětu podnikání vymezených subjektů) s fyzickou osobou, která není podnikatelem, smlouvy týkající se činnosti zpravodajských služeb, Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo orgánů činných v trestním řízení a dále informace, které se nemusí poskytovat podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Tímto korektivem jsou tak například chráněny utajované informace, informace, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví a autorského práva, osobní informace a obchodní tajemství. Tato omezení však mají své výjimky. Pokud se osobní údaje týkají základních údajů o příjemci veřejných prostředků nebo pokud součástí obchodního tajemství jsou informace o vynakládání veřejných prostředků, musejí být tyto zveřejněny. Druhá varianta ZoRS uvažuje do výjimky ještě zařadit smlouvy pracovní, technické výkresy, návody, projektové dokumentace a další.

Možné dopady

Autoři a zastánci ZoRS argumentují větší transparentností veřejných zakázek a úspěchy na Slovensku, kde obdobný zákon přinesl hned po prvních letech své účinnosti značné úspory ve vynakládání veřejných prostředků. V současnosti je totiž v České republice na základě zákona o veřejných zakázkách povinně zveřejňována pouze část smluv a bez zákonné povinnosti tak činí jen malá část obcí. Navíc zveřejňování se provádí pomocí rozdílných profilů jednotlivých zadavatelů. Nový registr by tak měl znamenat jednotnost a větší přehlednost. Povinnost zveřejňovat smlouvy na profilu zadavatele by ze zákona o veřejných zakázkách byla vypuštěna.

Kritici projednávaného zákona se obávají nadměrné časové a administrativní zátěže a s tím spojených dalších nákladů, včetně těch personálních. Podle ZoRS musí být uveřejněny i dodatky ke smlouvám, přílohy, smluvní nebo obchodní podmínky a to vše způsobem umožňujícím fulltextové vyhledávání, což může znamenat komplikace především pro menší obce. Uvažuje se tak o stanovení finančního limitu, kdy smlouvy s menším plněním by nepodléhaly povinnosti uveřejnění. Také náklady na softwarovou a hardwarovou podporu registru smluv jsou u nás odhadovány vyšší, než byly na Slovensku, což je ospravedlňováno větším objemem dat, která budou zpracovávána.

Poukazováno je též na určité překrývání úprav ZoRS, zákona o veřejných zakázkách a zákona o svobodném přístupu k informacím a také možnosti vzniku soudních sporů na základě mechanismu, kdy datové verze smluv budou odeslány, ale účinnost smlouvy bude závislá na jejich zveřejnění provozovatelem registru.

Problematické je zejména vymezení subjektů, kterých se povinnost uveřejňovat smlouvy bude týkat. Na základě formulace "právnická osoba zřízená zákonem" by byly do těchto subjektů zahrnuty i stavovské organizace, jako je například Česká advokátní komora hospodařící na základě členských příspěvků a jiných vlastních příjmů, ale naopak se nebude vztahovat na některé subjekty, které této definici neodpovídají, ačkoli s veřejnými financemi hospodaří. Příkladem mohou být soukromá zdravotnická zařízení. Avizovány už byly pozměňovací návrhy, kdy například Jeroným Tejc (ČSSD) chce v souvislosti s církevními restitucemi prosadit mezi povinné subjekty i církve a náboženské společnosti a Miroslav Kalousek (TOP 09) pak i soukromé korporace pobírající dotace z veřejných rozpočtů. Vymezení subjektů nebo smluv, na které se ZoRS bude vztahovat, je tedy nutné ještě upřesnit.

Velkým rizikem také může být dopad na podnikatelské prostředí, jelikož zveřejnění citlivých údajů může znamenat pro některé společnosti zásadní oslabení v rámci konkurenčního boje. Obce se tak bojí snížení přihlášených nabídek. Protiargumentem je fakt, že již dnes je možné na základě zákona o svobodném přístupu k informacím si mnohé informace (a někdy i podrobnější) individuálně vyžádat skrze zadavatele.

Závěrem

Aby ZoRS skutečně splnil svůj účel a zároveň se zamezilo možným negativním dopadům, je nutné jeho finálnímu znění věnovat ještě značnou pozornost. Otázkou zároveň ale je, zda není až překvapivá vlna kritiky vyvolána spíše obavami z jasného znění a přísných sankcí, které těchto jedenáct nových paragrafů přináší a které zkrátka nejsou mnohým po chuti. Nejhorší by tak pro připravovaný zákon bylo, kdyby se z něj pod tíhou prosazených výjimek a omezení stal jen další bezzubý a přebytečný předpis.

 

 

NOVÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA VEŘEJNÝCH REJSTŘÍKŮ

5.5.2014

V důsledku přijetí nové právní úpravy soukromého práva, především v podobě nového občanského zákoníku (NOZ) a zákona o obchodních korporacích (ZOK), došlo k datu jejich účinnosti, tj. 1.1.2014, ke zrušení několika právních předpisů, včetně obchodního zákoníku obsahujícího úpravu obchodního rejstříku. Tuto problematiku tak řeší s účinností taktéž od nového roku zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, neboli rejstříkový zákon (RZ).

Cíle nové úpravy

Přijetí zákona jednotně regulujícího veřejné rejstříky právnických osob předpokládá sám NOZ. RZ si klade za cíl sjednotit dosavadní roztříštěnou úpravu rejstříků právnických i fyzických osob, odlehčit soudům se zápisy do nich a ve výsledku tak i odstranit nadbytečné formální překážky a časové prodlevy při zakládání obchodních korporací. RZ také již sleduje novou terminologii zavedenou rekodifikací. Novinky budou v praxi pro podnikatele-jednotlivce a obchodní korporace znamenat jak nové možnosti, tak nové povinnosti.

Základem RZ je dosavadní úprava obchodního rejstříku, není třeba se tedy obávat zcela odlišného pojetí. Zákon obsahuje pravidla společná pro všechny veřejné rejstříky v něm obsažené a zároveň zavádí pro jednotlivé rejstříky odchylky. Veřejným rejstříkem se tak mimo obchodní rejstřík může nadále rozumět i spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek nebo rejstřík obecně prospěšných společností. Hovoří-li však právní předpis o obchodním rejstříku, je nutné to vztahovat jen a pouze na obchodní rejstřík, se všemi svými odchylkami, a nikoli na veřejné rejstříky obecně. Tak například právní domněnku z ustanovení § 421 NOZ, tedy že za podnikatele se považuje ten, kdo je zapsán v obchodním rejstříku, nelze vztáhnout na osobu zapsanou v jiném veřejném rejstříku. RZ mimo hmotněprávní úpravy komplexně zpracovává i úpravu procesněprávní, která byla vypuštěna z občanského soudního řádu.

Zásady vedených údajů

Údaje ve veřejných rejstřících jsou i nadále veřejně přístupné (včetně sbírky listin) a je možné si z nich pořizovat výpisy. Rejstříkové soudy, které rejstříky vedou, mohou, je-li to ve veřejném zájmu, u některých právnických osob (nikoli však u obchodních korporací) informace o členech orgánů a sídle zapsané osoby znepřístupnit veřejnosti. Nově je také ministerstvo financí povinno zveřejnit zákonem požadované údaje na internetu. Novinkou je také možnost zápisu i jiných než zákonných údajů, prokáže-li na jejich zápisu zapsaná osoba právní zájem. Povinností je pak bez zbytečného odkladu hlásit změny zapsaných skutečností, jejíž porušení má za následek odpovědnost za škodu tím způsobenou.

Princip materiální publicity zakotvený v NOZ a zopakovaný v RZ chrání osoby jednající v důvěře ve správnost údajů zapsaných ve veřejném rejstříku. Právnickou osobu tak zavazuje jednání osoby, která je k tomu podle zápisu ve veřejném rejstříku oprávněná, nezávisle na tom, zda tento zápis odpovídá skutečnosti. Pokud však na základě jednání zapsané osoby vznikne právnické osobě škoda, ačkoli v zápisu již měla být provedena změna, může právnická osoba požadovat náhradu škody vzniklé v souvislosti s jednáním zapsané osoby na té osobě, která měla povinnost změnu v zápisu ve veřejném rejstříku uvést. Existuje-li rozpor mezi zapsaným a zveřejněným údajem, nemůže se zapsaná osoba vůči jiné osobě dovolávat zveřejněného údaje (vyjma případu, že jiná osoba o rozporu v údajích věděla). Zveřejněných údajů se pak obecně právnická osoba nemůže dovolávat vůči třetím osobám u jednání uskutečněných do šestnáctého dne po zveřejnění, jestli-že třetí osoba prokáže, že o nich nemohla vědět. Zde je třeba věnovat pozornost šestnáctidenní lhůtě uvedené v RZ, který se jako lex specialis použije přednostně před NOZ, který udává lhůtu patnáctidenní. Nesoulad v těchto normách je dán promítnutím rozhodné směrnice EU do rejstříkového zákonu.

Zápisy do veřejných rejstříků

Návrhy na zápis do veřejných rejstříků je nově možné podávat i prostřednictvím datové schránky, aniž by navrhovatel musel podání opatřit zaručeným elektronickým podpisem. Formulářové řízení zůstává zachováno souběžně.

Možnost, jak se vyhnout často zdlouhavému soudnímu řízení, dává RZ v podobě přímých notářských zápisů do veřejných rejstříků (za splnění zákonných podmínek), které jsou postaveny na roveň těm soudním. Problémem se může jevit skutečnost, že zatímco rejstříkové soudy mají na zápis 5 pracovních dnů (se stanovením fikce zápisu dnem následujícím po marném uplynutí této lhůty), u zápisu notářem je stanoveno pouze bez zbytečného odkladu. Rejstříkové soudy pak mají mechanismy umožňující odstraňovat nesoulad mezi zapsaným a skutečným stavem.

K údajům povinně zapisovaným do obchodního rejstříku nově přibyly například i údaje o podřízení se nové úpravě podle ZOK, počet členů statutárního nebo kontrolního orgánu, zákaz zatížení nebo zcizení podílu v korporaci, byl-li zřízen jako věcné právo a další (často závisejících na druhu obchodní korporace). Novou možností je zápis obchodní firmy do obchodního rejstříku ještě před samotným zápisem obchodní korporace. Návrh na zápis obchodní korporace pak musí být podán do jednoho měsíce od zápisu obchodní firmy, jinak dojde k jejímu výmazu z rejstříku.

Mnoho právnických osob nedodržuje povinnost zveřejňovat výroční zprávy a účetní uzávěrky. To může mít negativní důsledky pro třetí osoby a rejstříkový zákon na toto reaguje. Zvyšuje se horní hranice pokuty (ze současných 20.000 Kč na 100.000 Kč), kterou soud může uložit ve veřejném rejstříku zapsané osobě, která neuposlechla výzvy ke sdělení skutečností nebo předložení listin potřebných k rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu, nebo aby mu předložila listiny, které mají být založeny do sbírky listin. Neplní-li zapsaná osoba tyto povinnosti opakovaně, nebo může-li takové neplnění mít závažné důsledky pro třetí osoby a je-li na tom právní zájem (zde je třeba rozumět spíše zájem veřejný, než jednotlivé soukromé zájmy), může být následkem i zahájení řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací. Na toto porušení povinností však musí rejstříkový soud zapsanou osobu upozornit a poskytnout jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

Závěrem

Rejstříkový zákon následuje NOZ a ZOK ve snaze sjednotit úpravu vybrané problematiky v jednom právním předpise. Snaží se odstranit překážky jak pro již stávající podnikatele (a nejen pro ně), tak pro podnikatele budoucí, ať už se jedná o fyzické či právnické osoby. Na druhou stranu v souladu se zásadou vigilantibus iura, tedy že právo patří bdělým, klade v některých ohledech na subjekty, jichž se zápisy do veřejných rejstříků týkají, vyšší nároky než doposud.

Mgr. Daniel Macek, advokát

Stránky