Příprava zákona o registru smluv

Příprava zákona o registru smluv

Tento článek se zabývá aktuálním zněním návrhu tohoto zákona, jeho variantami i argumenty pro a proti jeho přijetí.

Záměr ZoRS

Smyslem přijetí ZoRS má být zvýšení transparentnosti při nakládání s veřejnými prostředky a veřejným majetkem a v důsledku tak omezení prostoru pro korupci. Toho má být dosaženo zavedením jednotného a veřejně přístupného registru smluv, jejichž stranou jsou veřejné subjekty. Inspirací byla především slovenská úprava, která tuto zákonnou povinnost zavedla k 1.1.2011. V České republice se o zavedení registru smluv uvažovalo již před několika lety v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách, ale nakonec od něj bylo upuštěno. Nyní je politická debata o této možnosti obnovena, a i když dnes málokdo otevřeně vystupuje proti zvyšování transparentnosti veřejné správy, zní na adresu ZoRS mnoho kritiky.

Zaváděné povinnosti

ZoRS počítá se zavedením veřejného Registru smluv jako součásti internetového portálu veřejné správy, ve kterém by se povinně zveřejňovaly smlouvy (popřípadě i objednávky a faktury), jejichž stranou je Česká republika, územní samosprávný celek (obce, kraje), právnická osoba zřízená zákonem nebo právnická osoba, která je státem nebo územně samosprávným celkem ovládána. Data by měla být vkládána prostřednictvím datové schránky a v takovém formátu, který umožní textové vyhledávání. Pouhé naskenování dokumentu tedy stačit nebude.

Následky nezveřejnění smluv

Uveřejnění pak bude podmínkou samotné účinnosti takové smlouvy. Výjimka je zavedena pouze pro smlouvy uzavřené za účelem odvrácení nebo zmírnění újmy hrozící bezprostředně v souvislosti s mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Tyto smlouvy mohou nabýt účinnosti ještě před zveřejněním. Pokud nebude smlouva uveřejněna do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, zrušuje se od počátku. Stejné následky by měly stihnout i smlouvu, jejíž uveřejněné digitální znění nebude odpovídat skutečně uzavřené smlouvě. Je pak věcí smluvní volnosti, která strana na sebe převezme závazek uveřejnění provést, jelikož případná neúčinnost, či dokonce zrušení smlouvy ex tunc, postihuje obě strany stejně.

ZoRS se vztahuje pouze na smlouvy uzavřené písemně. Nový občanský zákoník sice klade menší důraz na formu uzavíraných smluv, nelze ale reálně počítat s tím, že by se povinnosti uveřejnění dotčené subjekty vyhýbaly uzavíráním smluv pouze v ústní podobě.

Z povinnosti uveřejnění jsou vyňaty pouze smlouvy uzavřené v rámci běžného obchodního styku (v rozsahu předmětu podnikání vymezených subjektů) s fyzickou osobou, která není podnikatelem, smlouvy týkající se činnosti zpravodajských služeb, Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo orgánů činných v trestním řízení a dále informace, které se nemusí poskytovat podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Tímto korektivem jsou tak například chráněny utajované informace, informace, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví a autorského práva, osobní informace a obchodní tajemství. Tato omezení však mají své výjimky. Pokud se osobní údaje týkají základních údajů o příjemci veřejných prostředků nebo pokud součástí obchodního tajemství jsou informace o vynakládání veřejných prostředků, musejí být tyto zveřejněny. Druhá varianta ZoRS uvažuje do výjimky ještě zařadit smlouvy pracovní, technické výkresy, návody, projektové dokumentace a další.

Možné dopady

Autoři a zastánci ZoRS argumentují větší transparentností veřejných zakázek a úspěchy na Slovensku, kde obdobný zákon přinesl hned po prvních letech své účinnosti značné úspory ve vynakládání veřejných prostředků. V současnosti je totiž v České republice na základě zákona o veřejných zakázkách povinně zveřejňována pouze část smluv a bez zákonné povinnosti tak činí jen malá část obcí. Navíc zveřejňování se provádí pomocí rozdílných profilů jednotlivých zadavatelů. Nový registr by tak měl znamenat jednotnost a větší přehlednost. Povinnost zveřejňovat smlouvy na profilu zadavatele by ze zákona o veřejných zakázkách byla vypuštěna.

Kritici projednávaného zákona se obávají nadměrné časové a administrativní zátěže a s tím spojených dalších nákladů, včetně těch personálních. Podle ZoRS musí být uveřejněny i dodatky ke smlouvám, přílohy, smluvní nebo obchodní podmínky a to vše způsobem umožňujícím fulltextové vyhledávání, což může znamenat komplikace především pro menší obce. Uvažuje se tak o stanovení finančního limitu, kdy smlouvy s menším plněním by nepodléhaly povinnosti uveřejnění. Také náklady na softwarovou a hardwarovou podporu registru smluv jsou u nás odhadovány vyšší, než byly na Slovensku, což je ospravedlňováno větším objemem dat, která budou zpracovávána.

Poukazováno je též na určité překrývání úprav ZoRS, zákona o veřejných zakázkách a zákona o svobodném přístupu k informacím a také možnosti vzniku soudních sporů na základě mechanismu, kdy datové verze smluv budou odeslány, ale účinnost smlouvy bude závislá na jejich zveřejnění provozovatelem registru.

Problematické je zejména vymezení subjektů, kterých se povinnost uveřejňovat smlouvy bude týkat. Na základě formulace "právnická osoba zřízená zákonem" by byly do těchto subjektů zahrnuty i stavovské organizace, jako je například Česká advokátní komora hospodařící na základě členských příspěvků a jiných vlastních příjmů, ale naopak se nebude vztahovat na některé subjekty, které této definici neodpovídají, ačkoli s veřejnými financemi hospodaří. Příkladem mohou být soukromá zdravotnická zařízení. Avizovány už byly pozměňovací návrhy, kdy například Jeroným Tejc (ČSSD) chce v souvislosti s církevními restitucemi prosadit mezi povinné subjekty i církve a náboženské společnosti a Miroslav Kalousek (TOP 09) pak i soukromé korporace pobírající dotace z veřejných rozpočtů. Vymezení subjektů nebo smluv, na které se ZoRS bude vztahovat, je tedy nutné ještě upřesnit.

Velkým rizikem také může být dopad na podnikatelské prostředí, jelikož zveřejnění citlivých údajů může znamenat pro některé společnosti zásadní oslabení v rámci konkurenčního boje. Obce se tak bojí snížení přihlášených nabídek. Protiargumentem je fakt, že již dnes je možné na základě zákona o svobodném přístupu k informacím si mnohé informace (a někdy i podrobnější) individuálně vyžádat skrze zadavatele.

Závěrem

Aby ZoRS skutečně splnil svůj účel a zároveň se zamezilo možným negativním dopadům, je nutné jeho finálnímu znění věnovat ještě značnou pozornost. Otázkou zároveň ale je, zda není až překvapivá vlna kritiky vyvolána spíše obavami z jasného znění a přísných sankcí, které těchto jedenáct nových paragrafů přináší a které zkrátka nejsou mnohým po chuti. Nejhorší by tak pro připravovaný zákon bylo, kdyby se z něj pod tíhou prosazených výjimek a omezení stal jen další bezzubý a přebytečný předpis.